Byla učitelům stávka skutečně ukradena, či jen některá média udělala z komára mastodonta?

Některá média si dovolila nazvat stávku učitelů za ukradenou. Co jsou to za média? Kdo jim to dovolila? Naštěstí jsou ale tato média v menšina a zdravá většina médií nedala prostor štváčům, popírajícím úspěšnost učitelské stávky!

            Sborovna v jedné škole byla plná učitelů. Tato sborovna měla čtvercový půdorys a všichni učitele, kteří se v ní nalézali, byli, což je velmi důležité, zcela při smyslem a rovněž při plném vědomí.

„Tak,“ řekl jeden učitel a založil si ruce za záda, „co kdybychom si teď tak trochu zastávkovali? Přestali si plnit jednoduše své povinnosti, neobohacovali studenty o žádné vědomosti, ale právě naopak, o vědomosti je připravovali, takže maturanti by neuměli ani číst, ani psát?“
            „Ano, budeme stávkovat, už je toho moc,“ souhlasili jeho kolegové, ale pak se zarazili, „ale vždyť my už přece stávkujeme! Za levné energie a vyšší důchody! Už půlhodiny za to stávkujeme, neučíme, neplníme si své pracovní povinnosti.“

            „Tak to nám tu stávku někdo ukradl! Stávkovat za levnější energie a vyšší důchody dovede každý, to není žádné umění!“ prohlásil ten učitel a udělal významné gesto.

            „A za co máme tedy stávkovat?“ ptali se bezradně jeho kolegové.

            Ale ten učitel už ve sborovně nebyl, najednou někam zmizel. Možná to ani nebyl učitel, ale zřejmě  školník, který se jen za učitele vydával. Ale možná to nebyl ani školník, ale dle všeho velmi pravděpodobně odborový předák, který se vydává za školníka a tropí si takto nepěkné žerty z učitelů, kteří to myslí dobře.