Nevím jak eurohujeři, ale já považuji za zcela absurdní, když centralismus Evropské unie dosahuje již takové míry, že svým členským zemím nařizuje, kolik procent filmových děl z evropské produkce musí divákům nabízet
Naše milované 1.FC Slovácko sice vyhrálo pohár a zajistilo si tak účast ve třetím předkole Evropské ligy, ale Mirek byl přesto smutný.
“Co je ti, Mirku? 1.FC Slovácko vyhrálo pohár a ty jsi smutný, jako bychom měli měsíc česko-bruselského přátelství!” zeptal jsem se starostlivě Mirka.
“Jak bych neměl být smutný, když v kině teď nehrají skoro žádné americké filmy!” povzdychl si Mirek.
“Ty ještě chodíš do kina?” podivil jsem se.
“Chtěl jsem si tuhle zajít do kina. Vypadalo to, že bude pršet, taky se zdvíhal nepříjemný severozápadní vítr. Do kina to bylo jen pár kroků. Naposled jsem v něm byl na Fantomasovi. Prostě jsem najednou dostal nepřekonatelnou chuť podívat se na nějaký dobrý americký biják. Víš, takový, ve kterém hraje černou lesbu skutečná černá lesba,” řekl Mirek a pokračoval, “přijdu do kina a řeknu u pokladny: -Promítáte dnes nějaký americký film s černou lesbou? Dejte mi jeden lístek hned do první řady-
Už vytahuji kartu, jako že zaplatím, ale pokladní, taková důchodkyně, mi řekne: -Bohužel, pane učiteli, dnes hrajeme maďarský akční film Whiskey zloděj od zcela neznámého režiséra Nimróda Antala-.
Na nějaký blbý maďarský film se mi samozřejmě nechcejít a tak se zeptám: -A zítra hrajete co?-
-Zítra hrajeme portugalský film Mosquito, natočil to nějaký Joao Nuno Pinto. Ale o čem to je, to vám neřeknu, to tady nikdo neví, protože nikdo o tom nikdy nic neslyšel-
To už ovšem začínám být trochu naštvaný.
-A co pozítří? Chcete mi říct, že ani pozítří nehrajete žádný americký film s černou lesbou?- křiknu na bábu v kase.
-Pozítří dáváme rumunský film. Ale ten by vás mohl zajímat, pane učiteli. Jmenuje se to Smolný pich, aneb pitomý porno a má to být z prostředí školství. Chcete lístek do první řady?-
-Strčte si ty svoje evropské filmy někam! Máme snad měsíc česko-bruselského přátelství?!- zařvu jako lev ve světě financí a jdu pryč.
-A v sobotu dáváme v Sobotu večer, v neděli ráno- křičí za mnou ještě pokladní.
Ale to už jsem venku, poryv větru mi převrátí sako naruby, ale zpátky se nevrátím ani za nic, úplně mě přešla chuť, to radši ať zmoknu, nachladím se a prostůňu pak celéprázdniny, než se dívat na nějaké Maďary. Člověk chce jít do kina na černou lesbu a místo toho, aby zalezl do knihovny a přečetl si nějakou knížku, třeba Neználka na Měsíci.”
Bylo mi Mirka opravdu líto.
Jeden maďarský film v českém kině bych ještě chápal.
Ale ještě k tomu navíc portugalský a rumunský?
Kde se může chudák Mirek podívat na černou lesbu, kterou hraje černá lesba?
Chtěl jsem Mirka povzbudit a tak jsem mu řekl: “Hele koukej, Mirku. V létě bude v Uherském Hradišti filmová škola, tam snad budou nějaký americký film promítat. Musíš to vydržet. Všichni to musíme nějak vydržet. Ale něco mi říká, že už to dlouho nebude trvat. Nemůžeš lidi nutit, aby se povinně dívali na maďarské filmy. Zlověstné odpočítávání už začalo. Lidi nejsou hloupí, nesmíme je podceňovat!”
“Myslíš? Myslíš, že už to brzy praskne?” podíval se na mě Mirek.
“Myslím. Ne, já to vím, ty vole! Vím to na beton!” zvolal jsem vesele a dál Mirkovi přátelskou herdu do zad.
Brzo to praskne, to vím na beton, lidi fakt nejsou blbí!
