Ze dvou možností: uzavřít se nebo chodit volit?

Do věcí druhých se nepletu. Nemám důvod. Generace mých rodičů si odpracovalo co mělo, splnili své povinnosti. Teď jsou na řadě jejich děti. Mají potřebné vzdělání, vyznají se ve svém okolí a práci si dovedou najít. 

Potom nadejde chvíle rozhodování. Podílet se na společenských změnách nebo se starat jenom o sebe?

Někdo to zkombinuje a udělá z toho fungující obchodní model. "Prodává" vietnamskou kulturu propagacím jídel, kulturního zážitku nebo chodí přednášet o Vietnamu.

Má to své plusy, třeba podpora turismu a vzájemného porozumění. Ale také mínusy, např. záměrné upozadění problémů s Vietnamci - převážně obchodní neduhy: drogy, nelegální zaměstnávání, padělky nebo hazard.

Pak už záleží jenom na většinové společnosti, kdy řekne "Tady jsi překročil pravidla, couvni zpátky jinak bude problém."

Někdo si otevřeně zvolí politickou dráhu a usiluje o zvolení. Pak jsou další, kteří žijí nenápadným životem a přitom jsou pro ČR obrovským přínosem, třeba vietnamští vědci nebo lékaři.

Ale nikdo nemá povinnost být nutně "přínosem" pro druhé. Být slušný a ohleduplný je také přínos. Chtějí žít klidným a nerušeným životem. Věnují se práci, rodině a tráví dovolenou ve Vietnamu. Takhle jim to naprosto vyhovuje. Nemám právo jim dělat nějaké výčitky.

Já sám si pořád zvykám, že se tady objevují politicky aktivní mladí Vietnamci. Mají můj obdiv. Alespoň vědí co chtějí (doufám). 

Ale abych byl upřímný, tak nikomu nedám svůj hlas jenom kvůli jeho původu.

Takový já nejsem. Když mi bude bližší názor nějakého českého politika, tak mu svůj hlas dám. Nemám potřebu volit Vietnamce jenom proto, aby se zapsal do českých politických dějin. Ve zkratce: nebudu volit podle rasy a etnického původu. 

Už mám asi 10 let možnost chodit k volbám, ale doposud jsem tam nebyl. Měl jsem k tomu jasný postoj. Vietnam byl několik století evropskou kolonií, cizinci si tam postupně prosazovali své zájmy na úkor místních.

Nechtěl jsem se proto plést do oblastí, kde mě majoritní společnost stále vnímá jako cizince. 

Právo chodit volit jsem získal administrativním postupem tj. podáním žádosti o občanství ČR. Nijak jsem si to společensky nezasloužil. Nic jsem proto neudělal. Až budu cítit, že jsem si toto právo "vybojoval", tak si to budu moci vnitřně obhájit. 

Já vím. Proč musím zase všechno komplikovat. Vždyť jde jenom o jeden prostý hlas.

Nebudu zde psát co dobrého jsem pro ČR udělal, ale seznam se rozšiřuje a moje služba svým spoluobčanům pokračuje. Myslím, že za pár let už půjdu konečně volit.

Hodně se na ten okamžik těším. Bude to den kdy se budu cítit Čechem, Evropanem a politicky zralým člověkem.