Ze začátku jsem si myslel, že to jsou sousedi pode mnou, protože přes den slyším každý jejich dupot, křik, hádky, oslavování gólů. Jsou mladí, v kondici a neuvěřitelně atraktivní. Ale tentokrát jsem se netrefil. On to byl celou dobu nadsoused co mě po nocích budí.
Vypadá trošku jako George Clooney, žije mládeneckým životem a co jsem slyšel tak rád holduje sportu. A rozhodně je to fanoušek nočních aktivit. Vzdychání jeho ženských návštěv mě strašně, ale strašně štve.
Mám chuť vlídnout jednou nahoru a na plnou mu říct: Nech mě se aspoň dívat kámo.
Podlaha mezi námi je tak tenoučká, že slyším jak všechno vrže, padá a kape. Ženský pořád vzdychají, vzdychajíííí a hihňají a hihňají. On pořád šeptá: "Potichu!" Ono je to vyprovokuje a ještě víc vzdychají a hihňají. Pak se potom po celém bytě asi nazí hrají na babu a hned na to zase hupnou do postele a zase vržou a vzdychaj.
Po celou dobu závistivě zpocený poslouchám, a morálně si přitom šeptám: "Neposlouchej je ty zvrhlíku!" Zacpu si uši a křižuju: "Jen mě Bože zkoušej, Já vytrvám". Hned co dořeknu je zase začnu poslouchat. Máma mě zase podezírá, že po nocích koukám na hanbatý videa. Vstane, předstírá že potřebuje na záchod a cestou mi nakoukne do pokoje.
Předstírám že hrozně tvrdě spím, párkrát zachrápám a ruce pro jistotu vytáhnu z deky. Uklidní se, něco zabrumbá a jde spát. Po pár minutách slyším tátu, jak jde na záchod a cestou mi taky nakoukne do pokoje. Když zjistí že spím, tak si asi říká: Fajn, koupelna je volná a jde tam. Je tam podezřele dlouho.
Začínám mu taky závidět! Je fajn bydlet v paneláku.
