Autobus prudce zabrzdil a moje hlava se setkala s kovovou tyčí. Tisíckrát ignorované "Nestůjte u dveří" se proměnilo v bouli. Hned na to se ozval dívčí smích, nejprve mi bylo podivně trapně, ale pak jsem se na duši uklidnil, vždyť jsem jim vykouzlil na tváři úsměv.
V posledních měsících hodně šetřím úsměvem, a v posledních týdnech se to odrazilo na mém okolí. Lidé si toho všímají, i když se nám mnohdy zdají strašně lhostejní.
Někteří se mi vyhýbají, někteří mě přestali zdravit, někteří se na mě už ani nepodívají. Snažejí se ochránit sami sebe, je to přirozené.
Hloupě jsem si vymínil ospravedlnění: jsem asiat, jsem jinej, tak to snad lidi pochopej. Ó hlupák jsem, hlupák.
Až tato příhoda mě konečně probudila. A tak se snažím znovu objevit svůj milý přátelský úsměv. Usmívám na popeláře, listonoše, maminky s kočárky, kolemjdoucí a dokonce i na majitele bojových psů.
Sice vypadám potrhle a výraz překvapených lidí jakoby říkal "co to bylo, to je blázen". Když spatříte jejich reakci, tak si tiše šeptáte "asi mě mají za úplného ňoumu, raději s tím přestanu", hledáte útěchu a zase se Vám chce znovu uzavírat do sebe.
Pamatuji si jak se na mě nádherná, o dost starší slečna kdysi usmála. Doteďka mě její úsměv hřeje na srdíčku. Jak ten kratičký okamžik semnou zatřáslo, už napršelo téměř 6 roků, ale pořád ji s sebou nosím. Ono když to nečekáte, tak je to o to intenzivnější a krásnější.
Od ledna se do mé paměti zapsaly tři výjimečné dívky: 1) vyzařovala jako světluška, ten malý záchytný bod, když se na poli v noci ztratíte, bylo cítit, jak si užívá každé sekundy života. Uchoval jsem si z toho večera jen její úsměv a že mě musel v 2h ráno probudit sekuriťák.
2) už hodně dlouho jsem toužil zachytit její hlas, často jsme se míjeli a já si říkal jak by bylo krásné slyšet její tichosladké "Ahoj".
3) nejtrpělivější dívka kterou jsem kdy poznal, už skoro rok a půl se na ni mračím, usměju se jen tak letmo, aby se neřeklo. Až nyní jsem si uvědomil, že k ní chodím jen abych spatřil její líbezný úsměv.
Když to přátele dokážou ostatní tak to dokážeme taky :)
