Když přehlídnu tropické počasí a komáry, tak je pro mě Hanoj rájem na zemi. Dýchá tady na mě necivilizovanost ( myslím to v dobrém) a divokost lidí.
Doprava je úplně šílená-pravidlo já troubím, ty troubíš, my troubíme se stává univerzálním pravidlem na zdejších cilnicích „božínku“ a mě se to lííbí, líbí se mi, jak si tady jezdí všichni jak chtějí, je v tom taková svoboba a přechody pro chodce? K čemu? Pokud se chcete dostat přes ulici, tak se připravte na to, že nepujdete pěkně po proužkovaných čárach (i když tady jsou:), ale budete kličkovat a uhýbát.
Jídlo je tady všeho druhu od brouků, žab, hadů až po jídla, které známe z obchodů. Tady se snad vaří, opéká, smaží, všechno co se předtím hýbalo. To je něco, jím tady nevím co a ani se neptám-prostě to do sebe házím raz dva. Ono to voní nádherně, všechno se koření a namáčí do omáček. Dneska jsem byl na tržnici a pááni, kam se na to hrabe největší tržiště v ČR !!! :) Cheb je proti tomu malá večerka na kraji vesnice:)
Slovo „obrovské“ dokonale vystihuje tuto velikost. V uličkách se prodává všechno možný. Ale je v tom řád i chaos zároveň. V jedné se prodávají pouze textilie- pašované z Číny, nabodobeniny světových značek nebo plagiáty to je obyvatelům Hanoje šumafuk, hlavně, že je z čeho vybírat a vo tom to je!!:)
V další se zase jen vaří- největším labužnickým zážitkem byli dneska smažené chobotničky namáčené v rybí omáčce s čily a limetkami, ve třetí se zase prodávají potraviny-malá prasátka, slepice, živé ryby, zelenina- prostě všechno živé a čerstvé. Dalo by se to přirovnat s hypermarketem v Praze, ale na asijský způsob. A má to i výhodu, že nemusíte mít ledničku. Je to tady prostě ohromný.
Pokud nebudu mít potíže s trávením, tak zítra jdu navštívit místní školu kam jsem chodil jen do druhé třídy a také Ho Chin Minhnovo mauzoleum vzdát hold našemu prvnímu prezidentovi a když bude zas čas, tak zase na chobotničku. A jak obyvatelé Hanoje říkají: Přijď zase na čaj a vem psa. Pá z Hanoje :)
