Tiene pomni, co jsi byl a co jsi nyní

Tien nezapomíná na svůj původ, nezapomíná na své kořeny, uctívá své předky, dost často oplakává své odešlé a má rád svůj osud. Již sedmnáctým rokem se tady v ČR zabývám botanickou činností. Pěstuju květinky, šlechtím, hnojím, květinářím a zalévám, chtěl bych vypěstovat takovou odrůdu, která by dokázala odolat všem povětrnostním nástrahám avšak očím lahodící.

Ale nedávno jsem musel nedobrovolně ukončit své zahrádkářské hobby, když na mou zahrádku vstoupila noha a obušek zákona a na srdci měla prostou otázku: máte u sebe doklady? A tak jsem měl za mřížemi čas si pročíst dávno ztracený a nově objevený příběh číslo 45/T68, zjistilo se (bohužel čichem:), že byl použit jako podložka na toaletní papíry. Než zjistějí, že tady žiju legálně a že skutečně pěstuju jen "normální" květiny, tak se s Vámi podělím o její obsah.

Osoba: Tien pochází z rolnicko-měšťanské rodiny, jeho původ je však nejasný, domníváme se, že z otcovy strany pochází ze středního Kung a z matčiny strany severního Pao nudličkové země.  

Své první děvče potkal v roce 01, byla nejblíže u stolu s haf-haf závitky a tak upoutala i Tienovu pozornost, její máma jí však zakázala s nim mít cokoliv společného a pro jistotu zahodila klíč od jejího věna, protože je Tien považován v sapavské komunitě za šikovného zámečníka a malíře. Nejvíc práce má v období zátahů ČOI a v období kontrol dokladů tj. mezi zářím a prosincem, proto mezi těmito měsíci pozastavuje svou blogerskou činnost.  

A mami, proč s ním nemůžu randit, ptala se nešťastná Han své zlé macechy. Dceruško hloupá, když si něco začneš s Tienem, tak celý tvůj život půjde do háje, podívej se na něj, vždyť vlastní jen jeden stánek a ke všemu na konci města. Ten Tě není hoden dcero, nedokáže Ti dát životní jistotu ani střechu nad hlavou. Zapomeň na něj. Pojď, seznámím tě s Taiem, ten chodí na vysokou školu a brzy bude promovat nebo se sousedovic Honzíčkem. Jen oni ti Han můžou zaručit popelkoví život o jakém sníš. „O tom sníš ty matko, už jsem dost velká, abych věděla, že láska nezná rozdíly, už jsem dostatečně vyspěla, abych věděla, že pro lásku se musí něco obětovat. Ale její hlas se však nedostal až k matčiním uším a tak musela dát Tienovi, své první lásce, sbohem.   

Ale Tien se nevzdal, v provazu nikdy nehledal řešení, protože takové řešení si volí jen slabí, rozhodl se, že zatímco bude přes den na tržnici šmelit a platit nehorázný nájem vietnamským mafiánským bossům za stánek, tak večer místo fotbalu otevře učebnici "Rozuměj českým nadávkám snadno a rychle" a bude se poctivě učit. Měsíce plynuli, roky utíkaly, čím víc zákazníci nakupovali, tím víc si Tien našetřil. Po dvou letech ovládal pomocí neodborné učebnice a pomocí konverzací se zákazníky češtinu na úrovni B2. Konečně tedy mohl jít pracovat pod lepším a férovějším zaměstnavatelem.  

Přijali ho do továrny Škoda Auto, odevzdával ze svého skromného platu státu a za zdravotní péči dostatečný obnos, aby mohl chodit venku se vztyčenou hlavou "obecného idiota" co živí podkategorii nemakačenky. Ale to mu nevadilo, cítil, že se mu brzy splní sen o krásné manželce a krásných dětech a bytě 3+1. Nedopřával si, skromnil kde se dalo, ale odměnou mu bude každodenní rýže od manželky.  

Toho krásného podzimního dne, ještě netušujíc, že zaměstnavatelé chystají tradiční podzimní propouštění cizinců z továren a fabrik, se Tien setkává se svou milujicí Han v parku na lavičce. V náručí držela malou krásnou holčičku s růžovou čepičkou na hlavičce a na jejím úsměvu byl vidět jakýsi pozemský klid, který lze spatřit jen o Vánocích na tváři faráře, když se mu ovečky vracejí do kostela. Viděl na ní, že některé vzpomínky v sobě potlačila, že šla dál a našla ve svém životě novou lásku, svou malou holčičku. Tien se v duchu utěšoval: pozdě člověče, nemohla čekat na tebe věčně, nekomplikuj jí život a jdi. A tak se Tien otočil, zahalil se kabátem Punas a odešel. Zjistil, že život není jen sladké mango, ale i kyselý bambusový výhonek.  

Na příkladu Tiena vidíte, že chudí rolníci nemají snadný život. Denně se musejí prát o každého v budoucnosti určitě reklamujícího se zákazníka a tak mu u stánku zůstávají jen oči pro pláč, kouká na louži na parkovišti a sní svůj sen o své vlastní rodině, žijící ve 3. poschodí :)