Povolání: Vietnamec aneb jak ze mě nevědomky vychovali feťáka

Můj táta je řidič autobusu, můj táta pracuje v elektrárně, moje máma je zdravotní sestra, moje pracuje v papírnictví. A co dělají tvoje rodiče Tiene? Moje rodiče jsou Vietnamci.

Je obtížné vysvětlovat 10letému chlapci co slovo Vietnamci znamená. V mém dětství ještě nebyly žádné internetové vyhledávače. Měl jsem jenom učebnici ze socialistické doby a tam bylo ve zkratce napsáno: "Vietnam má hezkou přírodu a je převážně zemědělského charakteru."

Tak jsem si význam Vietnamci musel sám vymyslet.

Vietnamec je pro mě člověk, který vstává v pět hodin ráno. Potom odnáší z bytu do staré Lady zboží a jezdí do města. Tam si postaví svůj malý krámek a banánové krabice používá jako stoly. K snídani si dá kuřecí polívku a pak je tam celý den. Nic víc jsem za tím nehledal.

Když jsem se naučil počítat a narostly mi svaly, tak jsem musel začít jezdit pomáhat rodičům.

Využití mých svalů bylo převážně v zimě, kdy jsem musel ráno tlačit naši starou zmrzlou Ladu. Bohužel jsem pak byl přiřazen k mámě, protože měla nejvíce zboží. Tak se ze mě stal znalec podprsenek, bombárďáků, odstín barev na nehty a profesionální zatahovač závěs (bez urážky, ale u některých žen, to bylo občas opravdu nutné!).

Tohle byla moje poškolní volnočasová aktivita.

Asi si říkáte, že jsem se aspoň naučil pracovitosti a otužilosti. Ale kdepák.

Stal se ze mě lakomec, pro kterého je každý kolemjdoucí možný zloděj. Měl jsem neustále sžíravý pocit v žaludku, jestli jsem správně vrátil peníze. Ke všemu ty balíky peněz v ledvince ze mě udělali paranoidního jedince. Tak jsem se tam musel pořád dívat a kontrolovat, jestli se náhodou neztratily.

A doteď jsem se tohoto návyku nezbavil.

Tohle byla moje vystudovaná obchodní akademie.

Nyní si představte šok, když jsem poprvé navštívil Vietnam. Bylo tam tolik lidí a všichni nebyli jenom v krámku. První byl policista, druhý pracoval v bance, třetí byl školník a další byl rybář. Toho dne se mi rozšířili obzory. Věděl jsem, že mám na výběr.

Budu diplomatem, malířem, lékařem či vědcem? Cokoliv, co mě napadne.

A čím bych chtěl být dalších 10 let? Chtěl bych být obchodník, protože je to supr džób.

Mám to v krvi, nechci potlačovat svoje přirozené schopnosti, už nebudu dál ignorovat svůj vnitřní hlas. Chybí mi především zatahování závěsu, a hlavně ty výpary z laků na nehty. Je to bezva stav.