Podívat či rovnou zírat?

Okolo mě prošla žena v průhledných bílých šatech, které ke všemu labužnicky zvýrazňovaly její bílá ňadra. Nechal jsem ji nenápadně předběhnout, abych se mohl podívat na její zadek, které svíraly bílá úzká tanga.

Zastavila cestou spoustu chlapů (jeden z nich snad dokonce i zamlaskal), kteří jakoby náhle uhranuly nějakým čárem. Mohlo ji být okolo 40, 50 kg, 175 cm, ale jak uměla všechny svoje partie prodat, to klobouk dolu.

Léto je pro mě mravně a eticky nejtěžším obdobím na jaký se zároveň těším i bojím. Mám co dělat, abych se udržel na řetězech a jen mlčky závidím mladým klukům okolo 16-18, kteří sedí kolem laviček a bez jakýchkoliv zábran dávají sympatické kolemjdoucí ženě najevo vládu toho co mají v kalhotách.

Já vůbec nevím jak se v těchhle zvrhlých situacích vůbec zachovat, abych náhodou jednu nedostal. Jestli jen džentlmensky rychle projít pohledem nebo držet 5 vteřinový přímý pohled a potom uhnout.

Na koupališti se to tak nějak nebere (teda aspoň v mém případě), vím že jsou ženy odhalené, tak to s mým krevním oběhem zas tak tolik nedělá. Že by mě nakonec vzrušovaly mírně oblečené ženy, které jakoby říkaly "Snaž se a uvidíš víc?"

Na ulici, na chodníku, v obchodě, prostě na všech veřejných místech s tím mám dost velké dilema. Řeším to jednou tak, že civím tak dlouho na zem, až neprojde. Ale když je to fakt ženská se vším všudy, tak se neovládnu a bez ostychu na ni zírám.

V jednom případě měla dívka, odhaduju okolo 20ti, tak vyzývavě krátké kraťásky, až mě v řádech několika mikrosekund napadla myšlenka, že bych ji za rohem svalil na zem a vybil si na ni svoje chutě.

O podpatcích nemluvě, jakmile uslyším ty typické zvuky, tak se otočím za zvukem. Prostě musím.

Proto by mě zajímalo jestli to ženám vadí nebo se jim to libí, když se oblékají jak oblékají.

Myslím, že jsem celkem slušně vychovanej samorost, ale jestli to takhle půjde dál, tak neodolám a plácnu nějaké pěkné, přírodou obdařené ženě přes zadek.

Myslíte, že pro mě bude mít dotyčná alespoň trošku pochopení?