Začínám propadat zálibě koukat lidem co nakupují. Nebaví mě totiž každý den přemýšlet co budu vařit. Čínských a instantních polívek jsem zanechal. V MHD se nemá zírat na lidi, tak aspoň zírám na boty a nákupní tašky.
Děkuji Životu, že jsem se od mala naučil jíst české jidlo.
U Bohouše jsme si běžně mazali chleba s ramou a zapili to šťávou. Potom jsme odběhli za jeho tátou do hospody a dali si malinovku. Chleba, rama, šťáva a malinovka - to ve vietnamské kuchyni moc nenajdete. Ale já si už zvykl.
Dalo mi to do života výhodu, že můžu jíst české jídlo. Nemusím pracně shánět asijské ingredience a zbytečně utrácet velké peníze. Toto si uvědomím, když vidím nakupující Vietnamce.
Mají to složitější. Musejí se s jídlem víc "otravovat". Ale není to tak růžový jak to podávám.
Během prvních dnů ve Vietnamu mám hroznou běhavku. Ta změna je náhlá a rychlá. Trápí mě to přibližně 14 dní. Pak už se to dá.
Chodil jsem tam často do rodinných jídelen
Mým nejoblíbenějším místem byla "jídelna" v jedné vesnici na okraji Hanoje. Vařili tam mladí manželé. Na kole mi to tam trvalo asi 40 minut. Jezdil jsem tam i za prudkých monzumových dešťů.
Časem si všimli mé věrnosti a občas mi dávali větší porce. Potom jsem si ještě nechal zabalit domu k obědu. Běžně jsem tam utratil v přepočtu za den 60Kč, na kupní sílu je to v ČR asi 250Kč. Cenili si toho.
Hned po jídle jsem si ze zvyku potřeboval vykouřit cigaretu, tak jsem měl čas i na pozorování života.
Měli tam ještě asi 7letou holčičku a ta se rychle naučila svých úkolů. Uklízela po hostech nádobí (už je to asi 5 let, vsadím se že to nádobí teď i myje).
Chodili tam spíš studenti z místních kolejí. Později tam dali televizi se sportovními přenosy nebo s hudebními kanály. Ale bylo mi hloupé tam sedět déle než musím. Najíst se a uvolnit místo dalším. To aby mohli obsloužit co nejvíce lidí.
Nehodnotím toto životní období jako to nejlepší, ale byl jednoduchý a přímočarý. Já se raději stravoval venku, než doma. Měl jsem aspoň důvod chodit ven.
Tady v ČR to není možné. Takové rodinné jídelny tohoto typu tady neexistují. Proto si vařím sám. Rád bych svými penězi podpořil nějakou rodinku, ale zdejší vietnamské jídlo je až moc fast foodové.
Ale kdybyste jedli originál, tak budete mít 14 dní běhavku. To tady nikdo riskovat nebude. A tak začínám zase šetřit na výlet do Vietnamu.
K tomu si pěstuju chudý zevnějšek, abych dostával větší porce. To víte, všechno je teď drahý.
