To byl můj rok 2009

Nebo by se taky dalo napsat: To byl můj fádní rok 2009, jelikož o fádnosti našich životů jsem se svými kolegy v posledních dnech vedl příjemné debaty. On samotný konec roku spojený s Vánoci a loučením se starým rokem a vítáním nového roku je vždy takový uvolněnější a bilancuje se.

Kolikrát už jsem psal o svém zvyku, psát si na konci roku dopis, který za rok přečtu a na Nový rok jej spálím? A ejhle, přijel jsem dnes (na Silvestra) domů z práce, a kromě toho, že jsem okamžitě zalehl k učení, u kterého jsem usínal, až jsem na půl hodiny usnul, chtěl jsem po probuzení přečíst můj tradiční liebes brief, ale na obvyklém místě nebyl, a tak jsem si vzpomněl, že už ani minulý rok tato má tradice skončila a já bilancoval svůj uplynulý rok pouze veřejným doznáním uveřejněným na mém blogu.

Tak tedy:

Jak už jsem napsal, dalo by se klidně napsat fádní rok a v mnohém určitě byl. Nikde kouska vzruchu, nikde nic zvláštního, a tak jsem zřejmě dostál mému ročnímu horoskopu na rok 2009, který označoval tento rok rokem příprav na rok 2010, v kterém bude příhodné období pro velké věci.

Nicméně i přes fádní rok 2009, jehož fádnost by se dala popsat způsobem z domu do práce a z práce domu, byly v něm okamžiky, které stojí za zmínku a nezmíněním se o nich, mohl bych přestat psát, protože by to byla fádnost nad fádnost.

Jedním ze zlomových okamžiků se konal na přelomu února a března, kdy jsem na vlastní kůži pocítil finanční krizi. Z důvodu snižování stavu zaměstnanců byla moje pozice zrušena, ale jelikož u nás byla delší čas neobsazená jiná pozice, dostal jsem nabídku, abych na tuto pozici přešel. Postavením ve firmě jsem si polepšil jen nepatrně, ale finančně celkem dost. Díky tomu pro mě pojem finanční krize po celý rok nebyla nijak významným faktorem. Mnozí takové štěstí neměli a moje matka byla mezi nimi, hned v lednu ji oznámili vyhazov, matka však nelenila a hned v únoru měla práci novou. Když už jsme tedy u financí, tak jen dořeknu, že díky finančnímu vypořádání s bývalou přítelkyní jsem se zbavil i části dluhů a tím jen podtrhávám výše napsané.

Na začátku března se také s konečnou platností dořešilo dědictví po otci. Na konci března to bylo první smutné výročí otcovi smrti a od té doby se ve mně něco zlomilo a má prudká melancholie při každé vzpomínce polevila, ale stále vroucně vzpomínám.

Druhým a možná asi posledním nejvýznamnějším mezníkem bylo znovu přijetí na vysokou školu a můj návrat po sedmi letech znovu do Karviné. Naprosto jsem se opět pro školu nadchl, snad i proto, že je to moje poslední příležitost, jak vystudovat ještě poměrně zadarmo, jelikož případně třetí rok studia si již budu muset doplácet.

A pakliže jsem se nadchl pro školu, která mě nijak zatím nestresuje, musím uvést tu druhou stránku, kterou je práce. Sice jsem od března povýšil, dostal přidáno finančně, ale dostal jsem naloženo i psychicky. Ač si myslím, že s podřízenými více či méně vycházím velmi dobře a společně práci vždy zvládneme, mé psychicky špatné rozpoložení je na straně mých nadřízených, ale to tak asi bývá, bohužel mě to přivedlo k nejrůznějším myšlenkám řešení práce jako takové.

Co se týče vztahů, shrnul bych to tím, že napíšu, že v současně době mi můj svobodný stav na 100% vyhovuje, a když je potřeba nějaké té něhy, v záloze jsou příboční řešení.

V rodině se, možná by bylo lepší napsat na štěstí, nic významného nestalo. Zdravotně jsem v pořádku bez jakýchkoliv potíží.

Co dodat, rok 2009 byl pro mě hlavně ve své druhé polovině velmi těžký k pochopení, abych jej sám pochopil. Nedokázal jsem se přesně zorientovat ve svých pocitech. Byly dny, kdy jsem byl naprosto v pořádku a druhý den jsem se uprostřed rozhovoru o pracovních záležitostech rozbrečel a sám jsem nevěděl proč. Ke konci roku, asi poslední dva měsíce, se můj vnitřní neklid tak prohloubil, že jsem určitým způsobem přešel Vánoce jakoby nic, přitom když si vzpomenu, jak jsem se nadchl pro Vánoce minulý rok a až právě na letošní Vánoce, když jsem stál nad otcovým hrobem a sledoval ty lidi, kteří si o Vánocích vzpomněli na své blízké, uvědomil jsem si, že zase příliš v sobě řeším vzdušné zámky, že jsou horší věci. A tak v posledních dnech starého roku jsem si připomněl, že by rok 2010 měl být rokem, ve kterém je vhodný čas pro nejrůznější plány a změny, a začal jsem nový rok 2010 toužebně očekávat a jsem plný očekávání, nakolik se toto proroctví splní.

Vám ostatním popřeji, ať váš rok 2010 je pro vás symbolem nového začátku, plného porozumění, štěstí, lásky, zdraví a také peněz.

ToVy