Koncem června jsem uveřejnil článek, ve kterém jsem se snažil poukázat na nedostatek faktů a odpovědí v aféře, která umožnila "svrhnout" Nečasovu vládu. Od té doby se nic neobjasnilo, nevysvětlilo. Přitom se blíží volby, ve kterých bychom si měli zvolit ty, kteří budou spravovat naši zem. Jak můžeme zodpovědně rozhodnout, když nemáme dostatek relevantních informací jak o stávajících stranách, tak o těch nově vznikajících?
S odstupem času působí celá situace okolo demise pana Nečase i konce jeho vlády jako velká bublina. Je velice pravděpodobné, že jistí jedinci porušili zákon, neříkám, že všichni v jeho vládě byli čestní a spravedliví. Daná situace však nebyla příliš odlišná od skandálů jiných politických stran. Jediný rozdíl spočíval v tom, že se hodila k tomu, aby se vyvolal velký humbuk, který pomohl tuto vládu odstranit. Mluvím nejen o médiích, která o kauze informovala, ale i o způsobu, jakým zásah 13. 6. proběhl. Kolika ozbrojenců bylo využito jenom k tomu, aby "zajali" obviněné, následně je vyslechli a zase propustili! Celá událost pak velmi nahrála panu prezidentovi, který na základě této bubliny jmenoval svou vládu proti vůli většiny zvolených poslanců a následně vyhlásil předčasné volby.
Tyto předčasné volby, probíhající v období, kdy ještě neznáme žádné závěry a reálná fakta kauzy Nagyová, pak nahrávají představitelům různých nových hnutí a stran, kteří nám oznamují, že jsou jiní. Situace na naší politické scéně nás vede k frustraci z politiky a politiků a tento stav je, zdá se, určitými skupinami podporován. Neustálé zvyšování daní, nesplněné sliby, různé kauzy a aféry pak způsobují, že hledáme v nových stranách alternativu pro naši zem a jsme ochotni uvěřit tomu, že skutečně budou jiní než ti předchozí. Mám však velkou obavu, že budeme překvapeni (podobně jako nedávno u strany Věci veřejné) zjištěním, že několik lidí založilo stranu jen proto, aby se dostali k výhodným zakázkám a příležitostem. VV měli pravdu se svým heslem, že nejsou jako dinosauři v podání etablovaných politických stran. Oni do naší politiky vnesli úplně nový "podnikatelský" rozměr.
Další nově vzniklá strana se ohání sloganem: "Nejsme jako politici, makáme." Určitě pracují, ale pro koho? Může volič počítat s tím, že budou makat pro jeho blaho, když se doposud snažili nabrat co nejvíce pro sebe?
Pan Babiš je jedním z největších příjemců státních dotací - a to v oblasti zemědělství, kde má v určitém slova smyslu monopol. V mnoha odvětvích trhu přesahuje jeho zastoupení 50%, díky tomu vlastně určuje ceny našich potravin.
Nejvíce se mě však dotýká jeho podnikání v oblasti biopaliv, které také nepřímo zvyšuje cenu našeho jídla. Pan Babiš má v naší zemi monopol na tuto výrobu a ještě je hojně vyváží za hranice naší země. Když se spojí podnikání v oblasti chemie a zemědělství, jsou výsledkem nekonečné lány polí osázených jen a jen řepkou. EU nařídila svým členským zemím, že do roku 2020 musí přidávat do pohonných hmot 10% těchto přísad. Důvody tohoto absurdního nařízení nyní nebudeme rozebírat. Naši poslanci prosadili přidávání této biosložky přes veto prezidenta již v roce 2010 a to dost podstatným procentem, které ani odsouhlasit nemuseli. Z tohoto vysokého procenta biosložky v palivu profituje právě ten, kdo ho vyrábí a prodává.
Majitelům starších aut pak zároveň tato složka ničí motory a všichni na ni doplácíme vyšší cenou paliva, protože výroba je velice drahá. Biosložka v naftě způsobuje zanášení vstřikovacích trysek při spalování motoru, obohacenou naftu pak není možné dlouhodobě skladovat, pohlcuje vzdušnou vlhkost a vysoce pění při tankování. To vše je nevýhodné pro naše auta a stojí nás to další peníze v důsledku jejich častějších oprav. Nuria Molina, šéfka kampaně hnutí ActionAid, tvrdí, že "šest procent biosložky v palivech znamená, že se každý rok v autech v Evropě spálí jídlo, které by po celý ten rok nakrmilo přes 200 milionů lidí." Jestli je to přesně pravda nevím, ale komplikace na různých rovinách nám tyto biosložky způsobují stoprocentně.
Vyrábět biosložky a přidávat je do paliva je však legitimní, shodou okolností na jejich výrobu může mít někdo monopol a poslanci je shodou okolností mohou podporovat a procentuelně tuto složku v palivu navyšovat, i když by to mohli udělat až v roce 2020, jak nařizuje směrnice EU. Vše se pohybuje na zcela legálním základě a obtížně získáme fakta dokazující nějaké pochybení ze strany pana Babiše, jako je nemáme ani o panu Nečasovi. Osobně mám ale obavu z takových podnikatelů, kterým shodou okolností jdou mnozí na ruku a kteří nyní ještě navíc míří do politiky. Proč už v minulosti takoví lidé nepoužili svůj vliv, aby to, co navyšuje cenu paliva, ničí naše motory a zvyšuje cenu jídla, naopak neomezili? Proč lidé, kteří mají takové možnosti a postavení, neučinili něco pro podporu drobných zemědělců v předchozích letech a místo toho se posiluje monopol Agrofertu a.s.?
Zůstává mnoho nezodpovězených otázek a volby jsou za dveřmi. Stejně tak mám obavy z motivů lidí, kteří se seskupují na levé straně z různých stran a těží pouze z určité popularity pana Zemana, který jednu stranu nepokrytě podporuje a je ochoten vykonat ve svém postavení mnohé kroky na hranici morálnosti i ústavy, aby prosadil své zájmy a přátele. Strana jeho přátel pokračuje dál v duchu útočné a agresivní prezidentské kampaně svého idolu. Místo aby přinášeli do naší země nějaký směr a hodnoty, útočí na svých billboardech na druhé.
Situace je opravdu nepřehledná, jedni se snaží dostat do politiky, aby měli přístup k zajímavým příležitostem a zakázkám, druzí chtějí v tandemu s panem prezidentem prosadit své zájmy. Další nám slíbí cokoli, aniž by mohli své sliby splnit, jen aby se udrželi u moci. Přesto věřím, že jako národ odložíme svou skepsi a znechucení z politiky a půjdeme znovu volit - a to na základě jasných programů politických stran s přihlédnutím ke krokům, které jednotlivé strany dělaly v minulosti. Dokonalou stranu plnou spravedlivých lidí nenajdeme, ale nerozhodujme se na základě mediálních dojmů a předvolebních sloganů. Podpořme jasně formulované konzervativní hodnoty, pokud je v nějakém programu najdeme!
