Nenápadné perly české historie
Vznik
Jednota bratrská (celosvětově Unitas Fratrum nebo také Moravská církev) je nejstarší protestantskou církví. Po utichnutí husitských bouří se malá skupinka křesťanů v čele s bratrem Řehořem odebrala do Kunvaldu v severovýchodních Čechách a v roce 1457 vznikl první sbor Jednoty bratrské. Z malého, nenápadného společenství se později rozrostla církev, která se v mnoha ohledech nesmazatelně zapsala do dějin nejen českého národa.
Český jazyk
Jednota bratrská nebyla uzavřeným společenstvím, ale významně se zasadila o rozvoj celé tehdejší společnosti. Bratrský biskup Jan Blahoslav položil základy české gramatiky. Čeští bratři s Blahoslavem v čele přeložili do češtiny Bibli. Tento počin byl významný nejen z náboženského a kulturního hlediska – český národ byl 5. národem na světě, který měl vlastní překlad Bible z původních jazyků – ale i z hlediska jazykového. Bible kralická pomohla později v době národního obrození zrekonstruovat moderní češtinu a její gramatická pravidla.
Školství
Jednota bratrská zasahovala i do společenského dění. Nesporný je její obrovský vliv na školství. Vždyť Jan Amos Komenský, učitel národů, byl jejím významným biskupem. Komenský položil základy moderní pedagogiky a jeho názory, metody a inovace ve školství jsou používány dodnes. Bratrské školy byly otevřené pro všechny děti bez ohledu na vyznání. Vzdělávány byly i dívky, což bylo v té době neobvyklé.
Zdravotnictví
Další oblast, ve které se Jednota bratrská angažovala, bylo lékařství a sociální práce. Bratři například zakládali špitály a mezi významné lékaře patřil Jan Černý. Ten vydal "Spis o nemocech morních". Knihu napsal česky, aby byla dostupná každému. Šlo o odbornou publikaci, která nebyla více než 100 let nikým překonána. Jeho dalším významným dílem byl Herbář, který vyšel v roce 1517. Tato kniha patřila mezi nejvýznačnější spisy tehdejší doby. Další důležitou osobností byl lékař Jan Jesenius, který studoval lékařství ve Wittenbergu a v Padově. Zaměřil se na anatomii a chirurgii a později se stal rektorem a kancléřem Univerzity Karlovy v Praze. Byl osobním lékařem krále Matyáše a také císaře Rudolfa II. Jako první uskutečnil veřejnou pitvu a přispěl tak významně k rozvoji anatomie.
Pronásledování
Jednota bratrská se náboženské svobodě příliš dlouho netěšila. Krutá protireformace po bitvě na Bílé hoře znemožnila její existenci, stejně jako všech ostatních protestantských církví. Mnoho lidí opustilo vlast. Někteří zůstali doma a snažili se v tajnosti svou víru uchovat. Byli posilováni ze zahraničí, povzbuzováni Písmem a inspirováni tajnými setkáními. Tímto způsobem přežili celé století.
Znovuobnovení
V letech 1722 až 1727 našlo několik rodin z Moravy, převážně z Fulneku i z jiných míst, které zachovaly tradice původní Jednoty, pod vedením Christiana Davida útočiště v Sasku, na panství hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa. Vystavěli zde osadu, kterou nazvali Herrnhut (místo, které střeží Bůh), česky Ochranov. Zinzendorf se snažil, aby splynuli s luterskou církví, ale oni se chtěli řídit řády Jednoty bratrské i za cenu, že budou nuceni opět odejít a znovu hledat svobodu. Když se Zinzendorf blíže seznámil s bratrskými řády, umožnil jim setrvat a dokonce se k nim připojil. Jako den obnovy Jednoty bratrské se připomíná 13. srpen 1727, kdy vylití Ducha svatého osadníky sjednotilo a jejich život nabral nový směr. Mnozí se vydali na misijní cestu až na druhý konec světa, jiní vyrazili povzbudit ty, kdo zůstali v Čechách a na Moravě. Sloužili druhým bez ohledu na strádání, oběti, hlad, nemoci a často i smrt.
Misie
V roce 1732 byli z Ochranova vysláni první misionáři k otrokům na ostrov sv. Tomáše v Karibském moři. A brzy následovaly další misie: do Grónska, do Laponska a Gruzie, k indiánům do Surinamu v Jižní Americe a do Georgie v Americe severní, ke křovákům do Jižní Afriky, do Guineje, do Estonska, Litvy a do Ruska, do Alžíru, na Cejlon, do Rumunska a Konstantinopole. Nezastavila je žádná nebezpečí a šli dál do Egypta, Etiopie, Indie, na Labrador, Jamajku, do Nikaraguy a Austrálie. Mnohé země, například v Karibiku, považují Moravskou církev za zakladatele své civilizace (podobně jako my dnes hledíme na věrozvěsty Cyrila a Metoděje). Moravané těmto lidem pomáhali ke svobodě, ve vzdělání a sociální péči, zakládali školy a nemocnice. Jednota bratrská dodnes působí jako Moravian Church nebo Iglesia Morava ve 35 zemích světa na 4 kontinentech.
Návrat
Jednota bratrská se mohla vrátit do českých zemí a obnovit práci až po roce 1861. Jako první založila sirotčinec v Čermné v Orlických horách. V roce 1870 vznikl první sbor v Potštejně. V počátcích nesměla Jednota užívat své původní jméno, byla státem uznána pod jménem „Evangelická církev bratrská“, a teprve od roku 1921 opět směla používat název Jednota bratrská.
Současnost
V současnosti je česká Jednota bratrská jednou z 21 provincií světové Jednoty bratrské. Působí v mnoha městech a obcích České republiky. Jednotlivé sbory přinášejí do míst, kde působí, mnoho rozličných aktivit. Mezi nimi například mateřské, základní a střední školy, mateřská a rodinná centra, nízkoprahové a volnočasové kluby, kluby pro všechny generace – dětmi počínaje a seniory konče, kreativní a turistické kluby, občanské poradny, diakonie, preventivní organizace a mnoho dalších.
Nejen v naší historii, ale i v současnosti, nejen v Jednotě bratrské, ale i jinde můžeme najít mnoho lidí, kteří bez ohledu na vlastní pohodlí nebo zisk pomáhají druhým a zastávají ty správné hodnoty, díky kterým se naše společnost posouvá dál. Lidé často neznámí, kteří přesto žijí inspirativními životy. Je dobré se jejich příběhy zabývat.
Tomáš Růžička
Poznejme skutečného nepřítele
Současná situace v Evropě nás vede k zastavení a zamyšlení nad podstatou islámu, který začíná být aktuálním problémem i v našich končinách.
Tomáš Růžička
Podaří se teroristům nás vystrašit?
Cítím hlubokou soustrast s utrpením rodin, které přišly o své příbuzné při vražedných útocích v Paříži. Přes veškerou lítost nad tímto odsouzeníhodným činem však nesmíme propadat obavám a strachu, které mají tyto útoky vyvolat.
Tomáš Růžička
Zamyšlení nad smyslem výchovy
Jako rodiče se zaměstnáváme otázkou, jak nejlépe vychovat své děti, abychom jim poskytli co nejlepší vklad do života. O to víc jsme pak překvapení, co z našich dětí vyrostlo.
Tomáš Růžička
Život je víc než starosti o jídlo a oblečení
Přečetli jsme mnoho knížek, vyslechli množství rad a dozvěděli se celou řadu informací důležitých pro náš život. Pokud nám je přes třicet, vše podstatné jsme už zřejmě někde slyšeli.
Tomáš Růžička
Strach i vnitřní prázdnota jsou špatnými rádci
My Češi jsme se vždy uměli u piva vyjádřit k lecjaké otázce a kdejaký štamgast by dle svých slov mohl být z fleku prezidentem.
| Další články autora |
Metro E: Návrh nové linky Pražany spíš nadzvedl. Proč a kudy má vést?
Vznikne v Praze pátá linka metra? Čtvrtá trasa D se teprve staví a pražští radní již plánují další...
Kousek od Karlova mostu se najíte za 120 korun. Když dodržíte rozvrh, můžete do školní jídelny i vy
Jen pár kroků od Karlova mostu funguje školní jídelna, kde se mohou najíst nejen studenti a...
Přes sto let staré turbíny stále pracují. Česko ukrývá unikátní průmyslové dědictví
Voda, turbína a poctivé řemeslo. Zdánlivě jednoduchý princip dokáže fungovat neuvěřitelně dlouho....
V motolské nemocnici hořelo. Musely se evakuovat dvě desítky pacientů
Ve Fakultní nemocnici Motol a Homolka v Praze ve čtvrtek odpoledne hořelo. Nikdo se nezranil, ale...
Chytrá mapa ví, kde rostou! Dirigent Národního divadla našel hřiby jako z pohádky
Po dlouhém suchu se situace v českých lesích konečně mění. Aktuální mapa Českého...
Již brzy v pondělí 21. září 2026 přechází autobusová linka 137 na trolejbusovou linku 52. Stolek...
Na Masarykově nádraží řádí místo vlaků archeologové. Základy staveb před 150 lety před nádražím.

Lažiště, pozemek k výstavbě RD
Lažiště, okres Prachatice
2 190 000 Kč
- Počet článků 41
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1332x



















