K výročí Nebeské setniny. Význam majdanské revoluce pro obyvatele západní Evropy a Evropské unie, tedy i pro nás.
Evropský význam Majdanu tkví v tom, že po letech relativního klidu po pádu Berlínské zdi se Evropě zdálo, že „skončily dějiny“, že Západ definitivně zvítězil a že takové věci jako válka na Balkáně nebo diktatury na východě jsou jen pozůstatky minulosti, které časem odplaví tok dějin. Tato atmosféra velmi přispěla k tomu, že západoevropská situace byla považována za normální a přirozený stav věcí. Lidé se přestali bát jaderné války, přestali se bát o svou svobodu a svůj životní styl, protože se zdálo, že tak to má být. Není na tom v podstatě nic špatného. Proč nedopřát Evropanům klid a mír a nerušený soukromý život. Jenže taková situace má i druhou stranu mince. Evropa se stala běžnou věcí a Evropané tak ztratili ze zřetele cenu svých hodnot. Co je samozřejmé, za to nemusíme bojovat, nemusíme to bránit ani chránit, a ani se o to nemusíme bát. A to je právě velká chyba. Protože úspěch Evropy byl těžce vybojován a to nejen na válečných polích, ale i díky desítkám let diplomatického a politického úsilí, a také díky práci Evropanů, kteří jako vedlejší produkt svého spokojeného života budovali i evropskou ekonomiku a životní úroveň.
Dokonce to došlo až tak daleko, že mnozí Evropané si toho, čeho dosáhli, přestali vážit, dokonce to začali i nemít rádi. Vrcholem evropských dějin je samozřejmě Evropská unie. Ale obtížně se hledají lidé, kteří říkají „jsem hrdý na EU“. EU se nejprve stala terčem posměšků a kritiky, pravdivé i iracionální, a jakousi tolerovanou potíží. Něco mezi finančním úřadem a dopravní policií.
A pak přišel Majdan. Ano, Majdan má význam hlavně pro Ukrajinu samotnou a reagoval především na domácí situaci. Jenže od Majdanu nelze oddělit touhu Ukrajinců stát se součástí oné úspěšné Evropy. My, Evropané z EU, jsme museli s otevřenými ústy sledovat, jak Ukrajinci vzývají evropské hodnoty, které my už léta nevnímáme, jak jsou ochotni za ně mrznout, demonstrovat, bojovat, či dokonce umírat. A to dokonce nejen pod vlajkami své země a národa, ale i pod vlajkami některými z nás vysmívané EU.
V tom tkví význam Majdanu i pro nás, kteří nejsme Ukrajinci. Pro nás, kteří jsme občany EU. Ukrajinci nám ukázali, že i ve 21. století hodnoty, pro které trpěli a umírali naši předkové, stále platí a oslovují další lidi a národy, kteří touží se k nim přihlásit.
Majdan ukázal, že Evropa není celní unie a že EU není o žárovkách. A ukázala to i reakce Putinova Ruska po Majdanu. Ruský režim dostal strach z toho, že se jeho vazalové přihlásí k Evropě, kterou on tak nenávidí, protože její model je úspěšnější než ten jeho. Není to jen o ekonomické síle EU. Je to i o jejích hodnotách. Kreml se nebojí jen naší ekonomiky – mnohem více se děsí našich hodnot. Proto proti nim tak divoce bojuje a snaží se EU zničit, protože se mylně domnívá, že tím tyto hodnoty, které jsou pevné a staré jako lidstvo samo, zahubí.
Bohužel se nám stále ještě nepodařilo pochopit, že je nutné o tyto hodnoty svést zápas. Většina z nás je stále pasivní; myslí si, že žije normální evropský život jako v minulých desetiletích. Avšak tato doba, bohužel, již skončila. Dokazuje to i uprchlická krize, která vynesla na odiv veřejnosti šarlatány, kteří se nám snaží podsunout svoji verzi západních a evropských hodnot. Avšak tato verze je pokroucená a perverzní. Evropskými hodnotami nejsou izolace, strach, nehumánnost, náboženská netolerance a omezování lidských a občanských práv. Rozhodně to není bigotní verze politického křesťanského fundamentalismu, který nám podsouvá tzv. Třetí Řím neboli Moskva. Nejsou to ani nacionalismus, rasismus a xenofobie.
Přece všichni víme, jaké jsou evropské hodnoty. Svoboda, demokracie, volnost, rovnost, bratrství, tolerance, lidská práva, pluralismus… Ale hlavně důraz na jedinečnost člověka. To je základ. Základem evropské a západní civilizace je člověk – jedinec, který není jen dílem a otrokem většího celku, ať je to náboženská skupina, národ nebo sociální či politická skupina. Evropa a Západ chrání naší individualitu a naši jedinečnost, chrání nás jako svobodné bytosti obdařené právem na osobní štěstí.
Na základě toho jsme vybudovali Evropu, která toto respektuje, podporuje a chrání. A k takové Evropě se přihlásili Ukrajinci na Majdanu. Za to, aby se mohli připojit k této Evropě, platí Ukrajinci svými životy.
