Česko ignoruje Evropu

V Evropské unii se rozbíhá naprosto zásadní debata o budoucnosti EU, kterou Česko úspěšně ignoruje, abychom si zase mohli stěžovat na „diktát Bruselu.“

V Evropské unii se rozbíhá naprosto zásadní debata o budoucnosti EU. Evropští politici pochopili, že Brexit a další katastrofy vyvolávají potřebu reformy a změny EU. Evropská komise vytvořila Bílou knihu o budoucnosti Evropy, ve které navrhla 5 možných směrů, kterými by se EU mohla vyvíjet. Zjednodušeně by se tyto směry daly popsat takto:

1. Zachování stávající EU
2. Okleštění EU na jednotný trh.
3. Dohoda mezi členskými zeměmi na spolupráci jen v určitých oblastech, zatímco jiné oblasti by zůstaly v kompetenci národních států.
4. To, čemu se říká vícerychlostní Evropa.
5. Federalizace Evropy.

Evropané mají tedy o čem uvažovat a díky Evropské komisi to nemusí být diskuze chaotická, ale máme definovány naše možnosti.

Bohužel Česko tuto diskuzi zdárně ignoruje. Kolik občanů ví o této Bílé knize? Kolik občanů zná těchto 5 navrhovaných směrů? Je to tak zásadní věc,že by těchto 5 možností měl každý znát nazpaměť.

Kolik médií o tom informuje a toto komentuje? Kteří politici o tom diskutují a vyjadřují se k tomu, kterou cestu by navrhovali? Které instituce se tím seriózně zabývají? Nikde, nikdo, nic. Nebo téměř nic.

Jediné, co jsme si z celé evropské problematiky vypreparovali, jsou zákony o zbraních, kde místo toho, abychom vyjednávali a prosazovali náš názor v EU, tak podléháme soukromé agendě ministra vnitra, který si z toho populisticky udělal agendu ke svému zviditelnění. Místo, abychom tento problém řešili na evropské úrovni, tak vymýšlíme nebezpečné nesmysly, jako jsou domobrany nebo změny ústavy.

Vláda jako celek zdárně spolupracuje na vytvoření agendy Visegrádské čtyřky o kvalitě potravin. Ano, v době, kdy je Evropa ohrožena z východu, kdy je napadaná Tureckem, kdy máme stále problém s přijímáním uprchlíků, terorismem a hledáním míry mezi bezpečností a humanitou, tak slavná  V4 přijímá agendu kvality potravin. V době, kdy se řeší budoucnost Evropy.

Ano, kvalita potravin je jistě důležitá, ale není snad mnohem důležitější kvalita celé EU?

Všimněte si, že EU už nenabízí jedinou správnou cestu. Nabízí diskuzi. Nabízí možnosti. Ale v Česku na to zvysoka kašleme. Ignorujeme to a až se většina nebo všechny státy EU dohodnou na nějakém pokračování Unie, my u toho nebudeme. A pak bude řvát a nadávat o tom, jak nám Brusel něco vnucuje.

Je to o to smutnější, že se šmahem blíží volby a nastává období, kdy by strany měly voličům mimo jiné představit i svůj názor na budoucnost EU. A to nedělají. Neměli bychom ignorovat EU a postoj stran a politiků k EU by měl být jeden ze zásadních momentů, podle kterých bychom se měli rozhodovat v podzimních volbách. Vždyť je to přece naše budoucnost. Budoucnost našeho kontinentu.

A tak jediný, koho zajímá názor politiků, stran, ale i občanů na budoucnost Unie jsou aktivisté. Opět musí hrstka lidí dělat to, co by měly dělat instituce a celá společnost. Myslím tím vyzývat k debatě o EU.

Například v sobotu 25. 3. si připomínáme výročí založení toho, co dnes nazýváme Evropskou unií. A jediný, kdo využívá tuto příležitost k diskuzi o Evropě, jsou pořadatelé sobotního Pochodu pro Evropu, kteří doufají, že již na této akci začne seriózní diskuze o EU v Čechách. Že se nejen tento den, ale i v dalších dnech, vyjádří nejen politici na této akci k navrhovaným možnostem.

Doufejme v to. Naše země potřebuje diskuzi o EU jako sůl. Zatímco v Německu je podpora EU vysoká a občanské inciativy se starají, aby tomu tak bylo, zatímco v Holandsku vyhrála proevropská strana, zatímco francouzský prezidentský kandidát Macron vykřikuje na náměstích: „Potřebujeme více Bruselu!“, tak v Česku EU vesele ignorujeme, maximálně na ní nadáváme.

A to je špatně. Buďto Rusko a Čína nebo EU. Jiné možnosti pro naši zemi nepřipadají v úvahu.