Již několik týdnů provádí řecké výzkumné lodě průzkum kolem ostrova Kypr ve snaze objevit ropná a plynová ložiska. Turecko to velice rozlítilo, neboť zmíněná území považuje za i své. Vyslalo tedy urychleně do oblasti také své seizmologické výzkumníky.
Kdo objeví nová ložiska první? Turecko několikrát žádalo řeckou vládu o zastavení průzkumů na kyperském šelfu. Chce prý nejprve vyřešit problém znovusjednocení ostrova. Ale to je zřejmě jen záminkou, neboť referendum o sjednocení podle průzkumů nemá šanci. Turecko tak chce jen získat čas – jde totiž o hodně – o velká ložiska na kontinentálním šelfu, který si nárokuje i Severokyperská turecká republika. Turecko nejprve dokonce hrozilo rozestavěním válečných lodí, pak ale do oblasti vyslalo jen výzkumné lodě, které mají ložiska na mořském dnu objevit co nejdříve. Tedy dříve než Řekové. Turecko totiž ví, že kyperští Řekové by se o zásoby plynu a ropy s tureckou částí ostrova nedělili.
O tom, že Turecku jde opravdu o hodně, svědčí i válečná letadla, která nad kyperským šelfem z výšky kontrolují výzkumné práce. Odborníci totiž odhadují, že zásoby ropy a plynu v oblasti by mohly stačit celé Evropě na pokrytí spotřeby energií až na deset let. Není proto divu, že Turecko by rádo trochu toho bohatství urvalo pro sebe. Musí totiž spotřebu ropy krýt z 60 % dovozem a u zemního plynu je to téměř 100 %. Dvě třetiny objemu zemního plynu dováží Turecko z Ruska a jeho spotřeba v zemi neustále roste.
Co se tedy semele na kyperském šelfu, ukáže čas. Turecko má však velké ambice. Jeho vláda si klade za cíl vytvořit z Turecka klíčového energetického hráče v regiónu. Dobře si spočítala, že pro EU je nepostradatelnou transitní zemí - chce stát koridorem pro přepravu zemního plynu z Asie do Evropy plánovaným plynovodem NABUCCO, který povede z Turecka přes Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska. Ropa a plyn z Íránu a Ázerbájdžánu totiž do Evropy poteče vždy jedině přes turecké území.
