Dnes se pokusím ze svého laického pohledu vysvětlit, jak je možné, že nás dokáží na čas předjet Němci po trati, která je o 200 kilometrů delší, a jejímž startovním místem je Berlín a cílovým Vídeň.
Tak jsem se zcela nedávno při prohlížení videí, ve kterých se snímá průjezd tratí kamerou, umístěnou v kabině strojvedoucího, dostal k článku, kde se psalo o tom, že Němci nás předehnali při jízdě mezi městy Berlín a Vídeň, a to kompletací vysokorychlostní trati přes Norimberk a Passau. V tomto článku se pokusím vysvětlit, proč k tomu došlo.
1. Parametry obou tratí a průjezdová místa:
Německá trasa:
Celková délka 1000 km.
Česká trasa:
2. Doba celkové jízdy:
Německá trasa: 7:45 1000 km, Česká trasa 9:53 800 km. Počítáno mezi nádražími Berlin Hbf a Wien Hbf.
3. Proč k tomu došlo?
Morální rozměr: Je třeba si především uvědomit, že Německo, zejména západní část, si neprošla socialistickým zřízením, takže je u nich zvykem, že pokud něco slíbí, tak to taky plní. Tohle u Čechů ještě dlouho nebude zvykem. Nakonec, můžeme si sáhnout do Bible a přečíst si podobenství o rozsévači:
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.
6 A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
No a u Němců platí, že zrno padlo do dobré půdy a vydalo svůj užitek, zatímco u Čechů se stalo, že zrno padlo na místo skalnaté a slunce je spálilo.
Ekonomický rozměr: Tady je potřeba říci, že se především Václav Klaus ve svém raném období celkem správně vyjadřoval o tržní ekonomice a o potřebě investovat, ale v průběhu času se ukázalo, že tato moudrá slova nepadla na úrodnou půdu. Jinak by se nemohlo stát, že rychlodráha z centra Prahy na letiště za 30 let nestojí, dálnice D8 se stavěla 30 let, a z rychlovlaků zatím nemáme ani kilometr.
Závěr: Je především umět rozlišovat zrno od plev. Zatímco my se tady zaobíráme nekonečnými a zbytečnými teoretickými debatami nad tím, jestli platit korunou nebo eurem, přičemž oboje jsou funkční peníze, tak zcela přehlížíme ten prostý fakt, že pro rozvinutou výrobu je třeba mít majetkové zázemí, které je potřeba nejprve pořídit. Sice je na to třeba obětovat ty naše milované koruny, ale za to se dočkáme později bohaté úrody. Výstavba dopravní infrastruktury by tedy v následujících letech měla být naší hlavní prioritou.
