Jak být bohatý.

Spousta lidí chce mít hodně peněz. Tak si dnes zkusíme vysvětlit, jak se k nim dostat. Chce to především mít chuť investovat, jak do podniku, tak i do znalostí.

Také si říkáte, že byste chtěli mít hodně peněz? Kdopak by nechtěl! Tak si dnes vysvětlíme, jak peníze nejen získat, ale také si je udržet.

1. Investujeme.

Tak nejprve se rozhodneme, v čem chceme podnikat. Připusťme si jako modelový příklad, že si otevřeme restauraci. Na samotném začátku nás to bude stát hodně peněz. Musíme sehnat místo pro podnikání, zainvestovat do vybavení, do personálu, do surovin a také do know-how. Dříve než vydáme první polévku či lososa na kmíně, jsme rozhodně lehčí o pár milionů korun.

2. Získáváme zákazníky.

Tak má-li mít naše počínání smysl, je třeba sehnat zákazníky. To znamená především být nápaditý stran pokrmů a pití, taktéž cenovou politiku přizpůsobujeme skladbě našich zákazníků. Pokud chceme jenom obyčejnou nálevnu s nějakými těmi chipsy, tyčinkami, utopenci a tlačenkou, stačí nám nízká cenová hladina a placení pouze hotově a pouze referenční měnou. Chceme-li ovšem vydělat více peněz, je třeba se rozhlédnout po movitější klientele. Ať už z řad tuzemských občanů, tak zahraničních klientů. To pak samozřejmě znamená mít vždy pokrmy prvotřídní, rovněž nápoje musí být bezvadné. Chceme-li výdělek taktéž udržet, musíme mít zákazníka na prvním místě a dbát na jeho maximální komfort. Ať už jde o vystupování personálu, tak i při použití platebních metod vycházíme zákazníkovi vždy maximálně vstříc. Nemá-li například u sebe nic jiného než eura a nebo japonské jeny, tak je vezmeme, není pro nás přeci problém je vyměnit za koruny - však nejrůznějších devizových účtů je dnes přehršel. Rovněž v prvotřídním podniku nepřichází do úvahy zákazníkovi účtovat záměrně vyšší cenu, než je uvedena v našem ceníku.

3. Prodáváme v zahraničí.

Chceme-li náš podnik nadále rozvíjet, musíme postupně rozšiřovat akční rádius. To znamená především otevírat další podniky jak doma, tak i v cizině. Čím více máme podniků, tím více vyděláváme. Znamená to samozřejmě připustit si, že v cizině se platí jinými penězi a také že klienti v jiných zemích vyžadují jiný přístup než klienti domácí. Rovněž je samozřejmostí, že umíme cizí jazyky, protože česky se jinde než doma nedomluvíme. Čili minimální je angličtina, neškodí však ani němčina, francouzština, ale vůbec není od věci mluvit také rusky. Zkrátka základním klíčem k úspěchu je, abychom se přizpůsobili zákazníkům a ne, aby se zákazníci přizpůsobovali nám.

Závěr:

Pokud tohle všechno dodržíme a budeme mít také trochu toho příslovečného štěstíčka, které, jak známo, přeje připraveným, můžeme být opravdu bohatí. Nakonec však zjistíme, že největším bohatstvím podnikatele je, když ho chválí jeho zákazníci.