Co přináší novela Zákona o zpravodajských službách?

Zpravodajské služby a jejich fungování je téma, o kterém se dlouhodobě diskutuje. Média se zaměřují především na témata, kterými mohou významně zaujmout – kauza Jany Nagyové je tou hlavní.

Významnou otázkou, která zůstává tak trochu v pozadí, je novela zákona o zpravodajských službách. Odborná, ale i laická veřejnost od zákona očekávala zejména zlepšení kontroly tajných služeb. Zpravodajci zase očekávali, že se zlepší jejich přístup k informacím, zejména k těm, které souvisí s nelegálními finančními toky peněz. Novela však vyvolává spíše rozpaky.

Neprůhledná kontrola pravomocí zpravodajských služeb zůstává

První zásadní změnou, po které se dlouhodobě volalo, je zvýšení kontroly služeb. Doposud byly tyto mechanismy v rukou vlády a parlamentu, který má své stálé komise (pro kontrolu BIS a Vojenského zpravodajství). Předmětem kontrolní činnosti obou komisí jsou však již ukončené případy a zpravodajské služby jim poskytují pouze obecné informace, navíc v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) taková kontrola doposud chyběla.

Novela zákona zachovává stávající mechanismy a zároveň zavádí parlamentní kontrolu pro ÚZSI, jako je tomu i u ostatních služeb. Významnější novinkou je vytvoření pětičlenného kontrolního orgánu, který by volila Poslanecká sněmovna a který by se skládal převážně z řad bývalých soudců. Tito lidé by měli být nestranní a zároveň by měli mít prověrku na stupeň „přísně tajné“. Pravomoci tohoto orgánu jsou poměrně široké, může prošetřovat i tzv. živé kauzy, prošetřovat nezákonné nakládání s pravomocemi služeb apod. Určité rozpaky ale vyvolává skutečnost, že návrh počítá s významným omezením této kontroly.

Právním předpisem budou definovány informace, které budou z kontrolní činnosti vyloučeny. Jedná se především o informace, jejichž sdělení by mohlo zmařit jednotlivé akce, ohrozit zpravodajské důstojníky nebo porušit požadavky zahraničních partnerů. Obecná a vágní kritéria tak bohužel opět vytváří podmínky pro zabránění kontrolní činnosti. Nově vzniklý orgán bude reálně kontrolovat pouze to, co mu zpravodajské služby dovolí; nebo to, co uznají za vhodné. Nikde neexistuje mechanismus, podle kterého by se dalo prošetřit, zda k zabránění kontrolní činnosti nedošlo svévolným způsobem. Zákon na jedné straně zřizuje další kontrolní orgán, ale na straně druhé dává široký prostor pro to, aby nebyla jeho činnost naplněna.

Generální finanční ředitelství mocnější než zpravodajci

Pozitivní změnou je nepochybně zrušení omezení, které doposud umožňovalo zpravodajským službám získávat údaje chráněné bankovním tajemstvím výhradně v případech, které se týkaly financování terorismu.

Další významnou změnou je ale tzv. prolomení daňového tajemství. Zpravodajská služba bude moci žádat informace ze správy daní od Generálního finančního ředitelství (GFŘ). Uvedená procedura má však jeden háček, ředitelství nebude muset údaje poskytnout, pokud by to ohrozilo účinný výběr daní.

Tento vágní důvod vytváří významnou bariéru a v určitých situacích může i blokovat vyšetřování jednotlivých kauz. GFŘ se tak stává významným hráčem v této rovině. Paradoxem je, že disponuje takovými informacemi, o kterých se může zpravodajským službám jenom zdát, zároveň nepotřebuje k jejich získání povolení soudu. Neexistuje však žádný kontrolní mechanismus, který by prošetřil například oprávněnost důvodů neposkytnutí požadovaných informací zpravodajským službám.  Z Generálního finančního ředitelství (a tedy i z ministerstva financí) se tak stává ještě mocnější úřad, což je opakovaně předmětem kritiky.

Novela tak přináší mnoho rozpaků a podstatu problému nevyřešila. Požadovaná kontrola zpravodajských služeb se nikam významně neposunula: zpravodajské služby mají stále dostatečné nástroje, jak se jí v některých případech vyhnout. Všichni chápeme, že v současné době, kdy bezpečnostní rizika nabývají konkrétních rozměrů, je nutné, aby zpravodajské služby měly maximální prostor pro svoji činnost. Na druhé straně máme v živé paměti několik minulých kauz, které jsou pro nás mementem. A v Česku víme, že když je dost vůle, ke zneužití těchto nástrojů není nikdy daleko.