Dokumentární film Home divákům hezky shrnuje vývoj planety Země a zezačátku předává zejména pocit, že člověk je součástí celosvětového systému jen malý zlomek doby trvání celé soustavy. Měl jsem pocit, jakoby zdůrazňoval, za jak krátkou dobu dokázali lidé celý systém naší planety zdevastovat.
italské Alpy při západu sluncefoto:Michal Kabát
Zaujal mě zmíněný fakt, že příroda má vše zasazeno do cyklů a vše vzniklé má svůj smysl a účel. Lidé ale podle dokumentu cyklus narušují a ničí. Již odmalička se ale na školách se učíme o zdrojích – o vzácných zdrojích. Myslím si, že tady bude onen problém. Lidé začali využívat zdroje, o nichž neví, jak je obnovit, nebo jak spotřebovávání energie nahradit. Lidstvo možná nemělo jít přírodě navzdory a mělo přestat s vývojem a žít jen na základě přírodních cyklů.
Jenomže lidé byli vždy kreativní a měli zájem o to, ulehčit si práci. Veškeré materiály, s nimiž lidé začali nakládat, byly přírodní. Lidé se ale množili a množili, a spotřeba všeho rostla. Nyní má lidstvo celosvětově 7 miliard zástupců, kteří si svým chamtivým životem podřezávají svou vlastní větev.
Pokrok je nezastavitelný, a proto byl chybný již první zásah do neobnovitelných zdrojů. Lidé neměli těžit uhlí, lidé neměli zkoumat využití ropy. Lidé neměli začít vytvářet umělé a nerozložitelné materiály. Sice bychom žili na mnohem nižší úrovni, ale alespoň v souladu s přírodou.
Příroda má vše zasazeno do cyklů, jen my lidé spotřebováváme zdroje. Neničme a nespotřebovávejme to, co neumíme nahradit. Teď už je pozdě. O všech neobnovitelných zdrojích víme, a víme také to, že světové zásoby nejsou nekonečné, a tak už se naši vědci snaží objevit jiné způsoby jak pohánět auta, jak zatápět s co nejmenším množstvím spalin, jak nahradit ropu která dojde.
Je pozdě, zkáza započala, globální oteplování je tady a s tím i tání ledovců a rozmrazení permafrostu. Dokument uvádí, že nás čeká kompletní tání sněhové pokrývky v Grónsku, na Islandu, Kilimandžáru i Antarktidě. Způsobí se tím ztráta přirozeného prostředí mnoha živočichů, jako jsou lední medvědi a některé ryby. Dalším důsledkem má být nárůst vodní hladiny o sedm metrů.
Jaká bude reakce lidstva? Jak se k tomuto faktu postaví odborníci? Bude tady snaha o záchranu velkých a významných přímořských měst? Začnou vznikat přehradní stěny, které budou chránit přímořská města? Nebo se budou naopak konat přesuny lidí do vyšších poloh? Možná, že přijde snaha o přesunutí obrovských vodních mas do umělých vnitrozemských velenádrží. To by však problém vyřešilo pouze krátkodobě. Brzy by se voda vypařila a napršela zpět do oceánů. Jsem zvědav na to, jak se zachová lidstvo, až tento uvedený problém nastane.
Problém také nastane tam, kde lidé ledovcovou vodu využívají jako zdroj pitné vody. Obyvatelé, žijící v Himalájích nebo v pohoří Uhuru tak přijdou o tento drahocenný zdroj ve vnitrozemí.
Stane se voda mrtvou? Dokáží se vodní živočichové přizpůsobit vysokým teplotám moře? Nebo lidem nadobro z talířů zmizí ryby a mořské plody? Co to způsobí s potravním řetězcem? Ptáci hledající potravu v mořích, nebudou mít co žrát a vyhynou také. Výrazně bude takto narušen další cyklus, který nastavila příroda.
Jsem celkem smutný z toho, že každý na problémy světa poukazuje, ale lepšími nás to nedělá. Velké firmy stále devastují životní prostředí, obyvatelé planety stále létají letadly a přesouvají se auty. Všichni ví, že společně bychom dokázali změnit svět, ale byznys je byznys. A tak ve vidině vysokých peněžních výdělků stále pokračujeme v destrukci celého světa. Přitom osvěta je skutečně rozsáhlá. O životním prostředí učí školy, natáčí se dokumenty, videoklipy i písničky. Začal s tím už i Michael Jackson a v současné době se o světových problémech zmiňují ve svých dílech zejména interpreti jako DJ Bobo nebo Nightwish. Lidé světové problémy vnímají, ale změna v uvažování a ve stylu života stále nepřichází.
Koneckonců, dokument referuje o tom, jak ničíme vlastní zdroje, přitom je celý film natočený z letadla nebo helikoptéry a letecký benzin taky zrovna světu (myšleno přírodě) neprospívá.
