Vítr přichází z východu: je Martin Faltýn svědomím filmu?

Zaposlouchal jsem se do zurčení vody fontánky a přemýšlel o slovech pana magistra Martina Faltýna. Koneckonců je to jistě člověk mnohem více erudovanější a životem mnohem zkušenější. A v dobrém slova smyslu, mě jeho slova přinutila k této malé úvaze. Co je dobré v českém filmu? Snad se pan magistr neurazí.

Pobavil jsem pana Mgr. Martina Faltýna, a jsem za to rád. A doufám, že ho budu bavit i nadále. Je na tom český film špatně? Nebo se stále ještě najde nějaký zajímavé dílo? Odvážím se tvrdit, že se stále ještě najdou poměrně kvalitní kusy. I když ne v takovém počtu, jak bych si přál. Vkus je velmi subjektivní pocit, objektivitu nelze naleznout ani u kritiků, či nadšenců. Navíc je stále srážen podivnou prezentací komerčních televizních stanic.

Je Ivan Trojan špatný, nebo dobrý herec? Je to hlavně velmi úspěšný herec. Ivan Trojan táhne diváky do kin i do divadla. Je to sympatický herec, který se snaží v každé roli odvést maximální nasazení. Dovolím si tvrdit, že se mu to daří. Vsadit na Ivana Trojana, je sázkou na jistotu. Sázka na jistotu dodává sebevědomí. A sebevědomí produkuje kvalitnější práci, než nejisté přešlapování. Co má mít dobrý herec? Má mít hbitý jazyk, jako Gunnar Björnstrand? Má mít divokost Tošira Mifuneho? Má mít šarm Jean-Paul Belmonda? Má mít přirozenost Marcella Mastroianniho? Mít emocionální procítění Gérarda Depardieua? Nebo vrozenou opravdovost Rudolfa Hrušínského? Každá doba má své herce a dnešní doba má Ivana Trojana. Jsou i jiní herci a jsou dobří, ba i vynikající. Ale máme Ivana Trojana odmítat jen proto, že je oblíbený. Že je úspěšný? Je to trochu povrchní pohled umíněnosti.

Je film Ve stínu špatný, nebo dobrý? Je to hlavně divácky atraktivní film, navíc natočený velmi precizním způsobem. A proto sbírá ocenění. Výprava, atmosféra, kamera, divácká atraktivita, napětí a Ivan Trojan jsou nespornou předností. O samotném příběhu se dá diskutovat, zvláště o konci, který se snaží sentimentálně předvést hrdiny a jejich poselství a stavět je na piedestal slávy. Ale přesto patří tento film k tomu lepšímu, co se dá označit slovem český film. Udržuje si vysoký standart.

Je film Odpad město smrt špatný, nebo dobrý? Je to vynikající umělecký počin! Je to něco, co mě u filmů uspokojuje. Je to divadelní inscenace převedená na stříbrné plátno. Větší význam u filmu jistě má Pařízkova divadelní adaptace, i s herci. Jistě ho má i původní scénář Rainera Wernera Fassbindera. Fassbinder byl pozoruhodnou postavou filmařského světa, který se nebál netradičním způsobem odhalovat temné stránky lidské duše. Tím nabírá toto dílo na mnohem větším významu, než se mu dostává. Je to dílo, které se dostává pod kůži. Na povrch vyplouvají tajemství, skrytá přání, útěkářství před bezvýchodnou skutečností i přání smrti, jako prostředku vysvobození. Má to velkou vypovídací hodnotu o stavu lidí a společnosti, jejich temných stránek. Navíc ve strhujícím a ladném slovním souboji. Ve své podstatě je to postavení se strachu, strachu svých představ, strachu svých předsudků, svého vnitřního strachu. Je to provokující. A je to jedna z nelepších věcí, co jsem pod pojmem český film viděl v poslední době.

Jaký má být vlastně dobrý film? Má mít psychologickou hloubku Ingmara Bergmana? Má mít partnerské propletence Francoise Truffauta? Má mít šokující zapletence Pedra Almodóvara? Má mí dokonalou preciznost Stanleye Kubricka? Má mít vznešenou mystičnost Davida Lynche? Má mít karnevalovost ve stylu Federica Felliniho? Má mít metaforičnost Piera Paola Pasoliniho? Má mít uměleckou netradičnost Jean-Luc Godarda? Má mít velkolepou kompozičnost Františka Vláčila? Má mít lehkou poetičnost Jiřího Menzela? Nebo má mít kousavou satiru Charlese Chaplina?

Nebo je vrcholem českého filmu tvorba Zdeňka Trošky, který svým Kameňákem ukazuje české buranství. Má snad toto české buranství větší vypovídající hodnotu? Je snad národní rys ve filmové tvorbě tím nejdůležitějším prvkem? Tak jako severské depresivní přemítání? Polské hledání svobody? Španělské až nesmyslně životní zmatenosti? Italská teatrálnost? Australská svobodomyslnost? Japonská poslušnost? Takže proto máme vyzdvihovat Kameňák? Nebo Waterloo po česku? Či Ještě větší blbec, než jsme doufali? Je to opravdu vrchol české tvorby, pane magistře?

Dovolím si nesouhlasit a mít svůj měnící se názor. Snad se stále budete bavit.

Howgh..... tomtomtoma

Autor: Tomáš Janda | středa 24.4.2013 5:56 | karma článku: 7,38 | přečteno: 276x