Z pohledu vědy je dobré vědět, kolik nám podle genů zbývá života

Dostal se mi podruhé (jsem předplatitel) do ruky jeden červencový Reflex a znovu mne zaujal článek o situaci, že vědci budou schopni brzy (či už) stanovit očekávanou délku našeho života. Když jsem jej četl poprvé, více jsem se nad tím nezamýšlel, ale teď mne to trklo. Proč by to mělo být špatně?

Rozumím etickým problémům, ale nezůstávejme pouze u toho, že se něco dozvíme a že je to katastrofa. Vždyť dozvědět se podle našich genů a dalších dispozic, kdy bychom se měli odtud loučit, je přece jen vědecká mezifáze. Další fází je logicky navazující výzkum, jak to změnit a délku života prodloužit. Nebudeme umět takto s geny manipulovat, dokud se nenaučíme geny číst. A myšlenka, že se podaří získat peníze odněkud na další výzkum, když ten předchozí nenajde komerční využití, je dosti naivní.

Právě naopak, je třeba okamžitě využívat všech možností vědy a výzkumu a aplikovat je do praxe, kde si na sebe vydělají. Rušení vědeckovýzkumných institucí typu Akademie věd je v tomto ohledu naprostý zločin páchaný na českém národě. Chytře se naopak chová Brno a v poslední době i České Budějovice zakládáním vědecko-technologických parků a inovačních center. Praha v tomto ohledu spí. Doufá trochu, že vše přijde samo, což však bohužel není pravda…

S vědou však souvisí také vzdělávání. Platy učitelů jsou opravdu velmi nízko, a i když chápu protestní hlasy „Proč zvyšovat plat této příšerné učitelce?“*, je třeba se opět zamyslet nad postupnou změnou, kterou je někde třeba začít. Pokud budou vyšší platy, ve školství v dlouhodobém horizontu zůstanou kvalitnější učitelé a učitelky, a své milé, ale špatné kolegy postupně vytlačí. Jsem o tom přesvědčen.

Ostatně věda a vzdělání jsou opravdu to jediné, díky čemu dnes lidé žijí tak, jak žijí. Postupně překonáváme fyzicko-geografické bariéry, dožíváme se stále vyššího a vyššího věku (a nikoli na úkor jeho kvality, jak někteří škarohlídové tvrdí). To vše díky vědě a vzdělání. Proč tedy nevědět, kolik nám čas vyměřil? Aspoň s tím budeme chtít něco dělat.

* Zvláštní, ještě jsem v tomto ohledu nečetl špatný „učitel“, tady se dosud feministky nejspíše neprosadily.