Politické strany se v rámci předvolebního boje ve svých volebních programech ohání plány na snížení deficitu veřejných financí. Od ČSSD slýcháváme, že sníží schodek státního rozpočtu pod 3% do roku 2013. ODS hodlá předložit návrh rozpočtu v roce 2012 se schodkem menším než 3%. Vláda TOP09 sestaví vyrovnaný rozpočet při růstu ekonomiky 2% ročně. KSČM si s rozpočtem hlavu neláme, na konci pětiletky se všechno vždy urovná. Zelení nenabízí nic, vše se vyřeší důrazem na ekologii. Strana práv občanů zná jako jediná na světě cestu z krize. Věci veřejné chtějí hlavně být v parlamentu.
Lidé přirozeně vnímají, co je pro ně špatné a co je pro ně dobré. Málokdo z nás by se chtěl dobrovolně zadlužovat. Všichni vědí, že co si půjčí, budou muset vrátit. Všichni mají od šesté třídy základní školy fyziku, která na praktických příkladech dokazuje, že veškerá činnost je ztrátová, a převedeno na ekonomiku tedy při splátkách navíc platíme i jakýsi přídavek – úrok.
Žádná rozumná rodina (či jednotlivec) by si netroufla dlouhodobě přemýšlet takovým způsobem, že její příjmy a výdaje budou každoročně v mínusu 3%. Možná s výjimkou Vladimíra Špidly, který v rozhovoru pro LN v únoru tohoto roku na otázku „A neměl jste směřovat (rozpočet) k nule, nebo dokonce dluhy splácet?" odpověděl: Víte dobře, že při tříprocentní inflaci je tříprocentní deficit kalkulačně v zásadě nula." Už je asi zřejmé, kde ty zdroje ČSSD najde.
Proč se u nás pořád uvažuje v červených číslech, když se už malé děti učí tak, že napřed dostanou kapesné, a potom si za něj něco koupí? Nepřijdou do obchodu a neřeknou si o zmrzlinu s tím, že zaplatí příště. Proč se také politické strany nepředhánějí v tom, kdo dříve sestaví vyrovnaný rozpočet? Proč nikdo nekonkuruje TOP09 se selským rozumem?
