- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tento příjemný pocit z nového poznání – doslova otevření obzorů – zažívá každý z nás například při čtení zajímavé knížky, sledování přednášky či odborného pořadu. Jsou to ty chvíle, kdy zavíráme knížku a uvažujeme o právě vynořených asociacích: „Na co nového jsme to vlastně přišli? Jak to můžeme použít v praxi?“ Jedná se o poměrně silný prožitek, který však v dnešní době velmi agresivních lákadel v podobě internetu, počítačových her, všudypřítomné reklamy a televizních pořadů není jednoduché objevit a pocítit.
Převedeno na studenty a jejich motivaci ke studiu – proč, když jsme ve věku, kdy za sebou nemáme žádné roky práce, si nového poznání neumíme vážit tak, jako o pár let později, když už jsme zaimplementovaní v pracovním procesu? Jsme pak totiž schopni bez remcání navštěvovat i špatné přednášky a jsme také rádi za každou novou informaci. Rozdíly mezi studenty s vynucenou pauzou (zdraví, rodinná situace atd.) mezi střední a vysokou školou zná velmi dobře každý univerzitní pedagog. Možná je to právě proto, že onen příjemný pocit z poznání má student ještě pořád nepřerušený ode dne svého narození. Tedy vzhledem k tomu, že dosud nebyl vytržen z tohoto procesu, nezná pocit „být bez nového poznání“.
Nevím, jak to však řešit. Dokud jsem studoval, samozřejmě jsem to takto také nevnímal. Ne tak nyní. Povinná pauza mezi střední a vysokou školou je absolutní nesmysl. Školné sice pomůže motivaci, ale ne v tomto duchu. Celoživotní vzdělávání je vhodnou cestou, dánský systém flexicurity však u nás ještě dlouho nepůjde zavést. Takže ta motivace asi opravdu zbývá jen na nás pedagozích. Ale co když ji už ztrácíme i my?
P.S. O dalších možných faktorech až jindy.
P.P.S. Kolik je plat placeného diskutéra, pánové?
Další články autora |
Kosmetiku Mádara určitě od nás už znáte – potkat jste je mohli veletrhu FOR KIDS v Praze nebo také v nedávném v uživatelském testování, kde jsme...