Můj postoj k vědeckým konferencím se s věkem velmi změnil. Velmi živě si pamatuji na svou první. Ničemu jsem nerozuměl, nikoho jsem neznal a nebyl jsem si úplně jistý, co tam vlastně dělám. Roky běžely a já postupně poznával geografickou komunitu a stále více a více se seznamoval s kolegy.
Obrovská šíře geografie se mi začala rozdělovat do logických celků a začal jsem být schopen se mezi nimi orientovat. Po čase už nebyl problém si přirozeně vybírat pro mne smysluplné a naopak odhlížet od příliš vzdálených dílčích vědeckých disciplín.
Na poslední konferenci ČGS v Ostravě došlo při jednom ze zasedání až k situaci, kdy účastníci dané přednáškové sekce byli natolik blízcí spolupracovníci a kolegové (nikoli však z jednoho pracoviště ani z jednoho města), že se přednášková atmosféra změnila na komorní až bych řekl rodinnou. Alespoň tak jsem ji subjektivně vnímal. Situaci, kterou jsem nejen dosud nezažil, ale která mne předtím ani nikdy nepřišla na mysl.
Jednalo se o sekci historické geografie. Tedy dílčí disciplíně, na kterou je někdy nahlíženo skrz prsty, neboť se údajně jedná o zpátečnickou vědu – pouze směr vpřed a vývoj má prý smysl. Hluboce s tím nesouhlasím. Jak můžeme bez historie vědět, kam dále směřovat? Jak se chceme v naší společnosti upevnit a zakotvit, když neznáme svou vlastní historii. Velmi kvalitní příspěvky například o historii a rozvoje měst mohou právě tomuto významně napomoci. A to se prosím nejedná o nějaké „žvatlání“ pamětníků, nýbrž o seriózní výzkumy, podložené tvrdými daty a kvalitně zobrazené do map či trojrozměrných modelů reliéfu.
Mimo tento krásný zážitek jsem však také opět trochu poodkryl roušku vědeckého absurdistánu. Předtím jsem nevěděl, že při dnešní snaze hodnotit vše podle článků v impaktovaných časopisech (což je ale v přírodních vědách naprosto v pořádku!) se všechny články nepočítají. Do vědeckého portfolia se zahrnují totiž pouze ty, které vznikly v rámci nějakého projektu, jinak nemohou být zahrnuty do informačního systému výzkumu, tzv. RIVu. Jak toto mají překonat nedávní absolventi, když nemají žádný grant, nemají tím pádem žádné publikace, nikdo jim tedy nedá grant, … Ano, zkušení harcovníci namítnout: "A to jsi to jako nevěděl?"
Nedá se ale holt nic dělat, je třeba si vážit toho svého projektu a vzpomínat na dnešní dvouhodinovku historické geografie. Ta byla opravdu dobrá!
