Jak jsem slíbil, napíši o několika záporných zkušenostech s policisty České republiky a jejich nečekaných přiznáních. Ještě připomenu, že v první části jsme srovnávali policii Českou se zahraničními kolegy. Ve třetím díle potom naťukneme neexistující čárkový systém a do čtvrtice čekejte exkluzivní rozhovor se dvěma policisty.
Zkušenosti nejsou vždy špatné. Prostě někdy nic nenajdou, a tak mi tu stokorunu nemohou dát. I tak jsem kontrolován tak 4x ročně a z toho mi chtějí 2x napařit ,,pouze stokorunu".
Svícení. Stane se to každému. Prostě zapomenete. Neřešil bych to, protože po ujetí prvního kilometru, na vás vždy někdo zabliká a světla si zapnete. Naši ochránci jsou však jiného názoru a je to opravdu pádný důvod k udělení pokuty. Teď co se mi stalo.
Vyjížděl jsem od Berounky, bylo vedro, zapomněl jsem rozsvítit. Okénko jsem si stáhnout nezapomněl :) . Jel jsem tak dva kilometry, auto jsem žádné nepotkal ale policejní hlídku ano. Vůbec jsem si z toho nic nedělal. Byla mi oznámena kontrola, dali mi dýchnout, zkontrolovali papíry, pojištění a tak jsem tomu mladšímu milému policistovi poděkoval a rozloučil jsem se. Teď však nastoupil starší a potetovaný, velice nepříjemný policista. Oznámil mi: ,, Žádné na shledanou, bude to za stovku". Nechápal jsem. To že jsem neměl rozsvícené světla jsem nevěděl. Dělám to automaticky při startování, tak mě nenapadlo že jsem zapomněl.
Hodný mladší policista se usmál na mou dcerku sedící v parnu vzadu a odešel do auta. Dohadování začalo.
,,Promiňte, ale já ani nevím že jsem nesvítil, teď jsme vyjeli od Berounky, tak já si samozřejmě rozsvítím"
,,To jistě, ale pokutu stejně zaplatíte"
,,A nešlo by to řešit domluvou? Kdybych potkal nějaké auto, tak by na mě zablikalo a vše by bylo v pohodě ne?"
,,Já se s vámi nehodlám bavit, nesvítil jste, mohu vám dát i 500 tak buďte rád za stovku"
Opravdu jsem byl slušný, nechal jsem si srát na hlavu, ale mám důstojnost a policisty neberu jako autority tak jsem přestal být milý.Když to nešlo po dobrém, tak holt jinak.
,,Já to nezaplatím"
,,Upozorňuji vás, že ve správním řízení to bude už 3500 korun"
A to už jsem ho asi začínal prudit. Otevřel jsem, vyndal jsem dceru, kočárek, a ženu jsem poslal na procházku. Celé to trvalo asi 3 minuty, ani jsem se na něj nepodíval a neodpovídal jsem mu. Potom jsem začal.
,,Pane policisto, vy asi musíte být hrdý na svůj slogan na autě. Bohužel lidé jako vy nemají u policie co dělat. Pomáhat a chránit. Tohle je spíš taková buzerace. Nejdříve mě oznámíte kontrolu, když změříte alkohol, zkontrolujete papíry a nic nenajdete tak mi oznámíte světla. Není to divné? Jak mám vědět, že jste si to nevymyslel? Platit vám nebudu, správní řízení."
Párkrát mě skočil do řeči, že dělá svou práci, že to chtějí nadřízení, že nelže. Potom odešel do auta a sepisoval tam něco 20 minut. Potom přišel a oznámil mi: ,,Otevřete si kufr, chci vidět povinnou výbavu"
To mě docela překvapilo. Možná bych si měl odpustit to rejpání, ale nikdy nejsem nepříjemný. Rejpu s potěšením a klidem. On byl docela nabručený.
,,No ještě že mě takhle pomáháte a chráníte pane policisto. Tady je lékárnička, žárovky,...... Nechci nic namítat, ale jestli tohle půjde do správního řízení, to není moc hezké zacházení. Jen mě utvrzujete v tom, že jsem svítil a vy se jen snažíte najít něco jiného"
Policista odešel na minutu a oznámil mi že mohu jet. Ještě dodal:,, Všichni to dneska bez problémů zaplatili "
,,No v tom případě doufám, že budete narážet více na lidi jako já"
A jel jsem. Dohromady kontrola trvala tak 30 minut.
Další příhoda obdobná. Dvá policisté, Rakovník, pozdní hodiny, pátek, stará felicie. Zajímavé je však to, že ten hodný policista se dokonce za kolegu omlouval a vysvětloval mi proč je tak nepříjemný. Když si toho kolega všiml, tak mu přede mnou vynadal, že mi nemá co vykládat. A co to říkal?
,,Nezlobte se, my za to nemůžeme, máme od nadřízeného nakázané za večer zkasírovat počet aut a je jedno za co..."
Oznámil jsem staršímu že je to buzerace a on na mě začal pokřikovat, že mi teprve buzeraci ukáže. Chtěl vidět homologaci od antény. No opět jsem si vychutnal mé povídání o Pomáhat a chránit a tak. Pokutu jsem zaplatil, nenašel jsem zelenou kartu. Auto bylo mého bratra a já ji prostě nenašel. Nevěděl jsem jak moc závažné to je. Bál jsem se. Dnes už bych to taky nezaplatil.
Třetí je vtipný. Nesvítila mi žárovka. To ale taky hned neřekli. Proběhla kontrola, policista mi oznámil že na řidičáku mám dlouhé vlasy a že teď mám krátké, tak že si jí musím nechat vyměnit. Já se začal upřímně smát a dodal jsem: ,, To si ze mě děláte srandu ne?"
Opravdu jsem myslel že je to jen takové vtipkování. Bohužel. Začal zvyšovat hlas i sebe a když prý jsem tak arogantní tak to mám za stovku za světlo. Nezaplatil jsem.
A poslední je né přímo moje, ale byl jsem přítomen v autě. Kamarád zajel před Tesco ve večerních hodinách za opravdu hustého slejváku že sotva bylo vidět. Parkoviště prázdné. Zaparkoval u vchodu a vyběhl něco koupit. Policista zaklepal na okno, řekl jsem, že majitel je v Tescu. Počkali na něj a chtěli asi 2500 za to že stál na místě pro handicapované. Argumentoval tím, že neví že je to pro handicapované, protože kvůli dešti značení na zemi nebylo vidět a že je prázdé parkoviště, že byl stále někdo v autě. Nic nepomohlo. Dal to do správního řízení, prohrál, odvolal se, prohrál. zaplatil nakonec přes 10 tisíc.
Někdo by mohl napsat jak se bránit proti zapomenutí světel, či zapomenutí dokladů či zelené karty. Jsou to věci, které nikoho neohrožují, a nejspíš jsou za to lidé nejvíce pokutovaní. Jsme povinni to platit?
