Odborářská farma zvířat

Zítra má proběhnout stávka odborů proti úsporným opatřením vlády. Veškeré pokusy o diskuzi s odbory, o věcnou argumentaci, o apel na solidaritu (což je sama podstata odborů) neodvrátili odbory od záměru stávkovat. I přes skutečnost, že tato stávka je v rozporu s Ústavou ČR i s dalšími zákony odbory stávkovat budou, protože stávkovat chtějí. Revoluce, generální stávka! Druhý listopad 1989. To jsou hesla.

Skoro by se chtělo přidat ještě – Republiku si rozvracet nenecháme!

Cílem této stávky není kolektivní vyjednávání, snaha prosadit své požadavky nebo ochrana zaměstnanců. Cílem této stávky je zviditelnění a snaha zabránit potřebným změnám. Nejedná se o stávku, ale o politickou demonstraci s cílem prosazovat politické názory ČSSD.

Byť v mnohém s naší vládou nesouhlasím, tak jí při vyjednávání s odbory vyjadřuji plnou podporu. Pokud tato vláda chce být vládou reformní tak nesmí ustoupit a pokud my občané ČR chceme potřebné změny, tak se musíme připravit na to, že odbory nás nepodpoří a budou změnám za každou cenu bránit. Tuto cenu ale zaplatí opět občané tohoto státu. Odbory totiž nebyly, nejsou a nebudou solidární s občany tohoto státu, jejich zájmy jsou jiné. Všichni občané jsou si rovní, ale odborář není jen občan!

„VŠECHNA ZVÍŘATA JSOU SI ROVNA, ALE NĚKTERÁ JSOU SI ROVNĚJŠÍ“ (G. Orwell – Farma zvířat, rok 1944)

Každý občan ČR totiž je a bude postižen škrty a úsporami. Nikdo z nás není nadšen, ale většina na jaře pochopila, že dluhy se musí platit, že je načase být odpovědný k sobě, ke svým spoluobčanům a především k našim dětem a předat jim tento stát v lepším stavu, než v jakém jsme ho převzali. Proto většina volila rozpočtovou odpovědnost před třináctým důchodem. Nyní se všichni se snaží být solidární, jen státní zaměstnanci ústy svých odborů, nebo spíše odbory jménem státních zaměstnanců říkají „ My ne! My se omezovat nebudeme.“

 Možná pár zápisků ze schůze na Farmě zvířat Vám cosi připomene:

 "Soudruzi! Ještě jednu věc si musíme vysvětlit. Jsou divoká zvířata jako krysy a králíci naše přátelé či nepřátelé? Hlasujme o tom. Vznáším shromáždění tuto otázku: Jsou krysy soudruzi?"

„Nejhloupěji ze všech se zeptala bílá klisna Molina: "A bude pořád cukr, i po revoluci?"

"Ne," řekl otevřeně Kuliš, "na farmě nemáme žádné prostředky na výrobu cukru. Mimo to - ty ten cukr nepotřebuješ. Dostaneš sena a ovsa, kolik budeš chtít." "A budu moci pořád nosit stužky ve hřívě?" opáčila Molina.

"Soudružko, ty tvoje stužky, které máš tak ráda, jsou znakem otroctví. Copak nemůžeš pochopit, že svoboda je mnohem cennější?!"

Molina přitakala, ale nevypadala moc přesvědčeně.“

Ne soudruzi, cukr nebude! Došel. A místo cukru dostanete seno a oves. Vy cukr nepotřebujete. Stužky se už dávno nenosí a věřte tomu nebo ne, krysy nejsou soudruzi!