No jo, Masaryk nám v té řeži chyběl, ten by asi "čuměl".

A k respektování prezidenta: Mne vůbec neznepokojuje ani nepřekvapuje, když někdo řekne "není to můj prezident". Není tím míněno nic jiného, než to, že jej jako prezidenta nevnímá . To přece není vůle nebo výzva k atentátu. Nebo k jakémukoli porušení zákona. Respekt se nedá vynutit. Pouze po formální stránce, a toho se našim prezidentům dostává. Nějaké ty taškařice tu, pravda, byly. Ale například současný prezident si několikrát přestal vidět do úst, urážel občany, čímž jejich respekt logicky nezískal.

Největší nepřátelé demokracie jsou ti "největší" demokraté..... Všechna tato nenávist a rozdělení společnosti začalo s přímou volbou prezidenta. Nejdříve Schwarzenberkovi voliči nedokázali přijmout volební porážku, ve druhé Drahošovi přiznivci hromadně volali Zeman není můj prezident, poté co se stal Babiš premiérem bylo jejich heslem stydím se za našeho premiéra. Se vznikem Milionu chvilek pro demokracii se příkopy opět rozšířili pod heslem kdo není s námi je proti nám. Při covidu většinou poslušné a očkované ovce vyžadovali po ostatních roušky, očkování atd. Neočkovaní po nikom nic nepožadovali. Nyní podporovatelé gen. Pavla verbálně i lehce násilně napadají podporovatele Babiše i jeho samotného.

10 let tady poctivě kopal příkopy současný hradní pán. Jeho "pražská kavárna" nebo "lepšolidi" se v části společnosti velmi ujaly. Já se ptám, proč. Proč zrovna tyto dva termíny zlidověly? Kdo s nimi rád operuje a proč je používá? Jsou to ti, kteří touží po respektu a důvěře?

Dialog zmizel, je to tak.

Jsem toliko realistou, nikoli ve smyslu ideologií, či výkladů jakékoli partaje, či party. Bez toho, zda se to komu líbí, či nelíbí, či by mně chtěl jakkoli formovat k obrazu jeho/SVÉMU

Formovat bych si nikoho nedovolil. Realistou jsem byl (jako člen party i partaje), právě proto, že jsem u ní hledal realismus. Našel jsem tam mnoho zajímavých lidí a dodnes jsem rád, za tuto zkušenost. realismus ale neměl s touto stranou nic společného :-) Nevím jestli jsem realistou. Realistické by totiž bylo počítat s tím, že se nic k dobrému nezmění a spíše to půjde k horšímu. No a já to chci idealisticky otočit :) i když vím, že to je téměř nemožné.

Proc se lide nezamysli nad nazorem druhych? Protoze dnes vyhra za kazdou cenu. A mysleni navic desne boli, to vidim v praci kazdy den.

K demokracii také patří péče o ni. A k té patří rozlišovat mezi skutečnými názory a prokazatelnými a hlavně již prokázanými lžemi, neboť ty mohou a bývají šířeny v rozporu se zákony, tedy s pravidly , bez nichž by demokracie zhynula.

Rozlišovat mezi skutečnými názory a prokazatelnými a hlavně již prokázanými lžemi - tak to je přesně ten omyl.

Je samozřejmě nutné respektovat zákony ale názor (jakkoliv zcestný) není a nemůže být dezinformace. Je to názor a je třeba proti němu postavit argumenty a porazit ho ve věcné diskuzi.