Levicová vláda ODS a TOP 09

Tak jsem si myslel (asi naivně), že máme pravicovou vládu, resp. pravo-středovou, kde onen střed reprezentují Věci Veřejné, zatímco většinu vlády tvoří silně pravicově orientované strany ODS a TOP 09. Vládu, která bude ctít a respektovat své voliče. Bohužel tomu tak není.

Vládu máme jmenovanou necelé dva týdny a na světě je čistě levicový vládní návrh z dílny TOP 09, podporovaný ODS, (zatím v podobě diskuze) na zrušení možnosti odečíst úroky z hypoték do výše 300 tis. Kč z daně příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. A trpce nejúsměvnější jsou naprosto čistě levicové argumenty, cituji:

„Proč by lidé s nízkými příjmy, kteří na hypotéky nikdy nedosáhnou, měli připlácet na hypotéky těch středně a vysoko příjmových osob?“ (Miroslav Kalousek, TOP 09 – ministr financí)

 „Je zvýhodňováno vlastnické bydlení proti nájemnému. Dovedl bych si představit univerzální položku, která by řešila bydlení jako takové,“ (Petr Nečas, ODS – předseda vlády)

Musím přiznat, že chvíli trvalo, po pondělním zveřejnění této informace, než ve mně vychladl bezmocný vztek nad absurditou tohoto návrhu respektive nad absurditou použité argumentační roviny. I proto jsem článek reagující na tento návrh odložil na později. Teď se k tomu vracím, protože rozhodně je o čem psát.

Nejprve je potřeba říct, že pan Kalousek (i celá koalice) se skutečně snaží najít skryté rezervy státního rozpočtu a eliminovat nejméně bolestivé výdaje. Snaží se například zkrátit příspěvek na stavební spoření (vedeni mylnou iluzí, že dodatečné zdanění je právně přípustné – není, bude muset najít jinou cestu viz. článek http://tomasbalvin.blog.idnes.cz/c/145503/Jak-sebrat-koalici-hracku-jmenem-stavebni-sporeni.html), snaží se snížit mzdové výdaje napříč celou státní správou (a zapomínají, že prostým propuštění nahradí pracující úředníky nezaměstnanými úředníky). Celé dosavadní snažení bohužel je možné shrnout pouze spojením - chvályhodný úmysl, mizerné provedení.

I návrh na zrušení možnosti odpočtu úroků z hypoték ze základu daně z příjmů skutečně znamená úsporu (resp. zvýšení příjmů) státního rozpočtu. IDNES tuto úsporu vyčíslila na 3,5 mld. Kč ročně. Dle statistiky ČNB české domácnosti mají celkový dluh spojený s bydlením 706 mld. Kč. Pokud budu uvažovat průměrnou sazbu 4,5% p.a. (je to odhad) tak mi vychází částka 4,8 mld. Kč. Při průměrné sazbě 5,0% p.a. je to již 5,3 mld. Kč. Skutečně se tedy hraje o velké peníze, větší, než které by stát získal například zavedením progresivní daně (odhadovaný efekt +3,0 mld. Kč). Jedná se tedy o zcela logický krok, plně odpovídající dlouhodobému pragmatickému chování pana Kalouska. Je zde ale několik skutečností, které jsou opomíjeny a schovávány za neskutečně levicové a populistické argumenty, které nejsou ani logické a bohužel ani pravdivé.

1.       Volební sliby TOP 09

TOP 09 (a i ODS akorát jinými slovy) slibovali, že nesníží daně a zruší většinu daňových výjimek. Současný návrh tak prezentují jako zrušení jedné z mnoha daňových výjimek, tedy plně v souladu se svým volebním programem. Je tedy na čase otevřít volební program TOP 09 a najít příslušnou pasáž, opět cituji, resp. kopíruji:

„Vláda zruší většinu stávajících daňových výjimek u daně z příjmů.

Zachová pouze ty, které se týkají:

• podpory vědy a výzkumu

• podpory rodin s dětmi

• odpovědnosti vůči slabým a potřebným

• odpovědnosti vůči vlastnímu bydlení

• odpovědnosti vůči vlastnímu vzdělání

• odpovědnosti vůči vlastnímu stáří“

Dovolil jsem si zažlutit hned dvě odrážky. Odpovědnost za vlastní bydlení? Popravdě neexistuje jiná daňová výjimka u daně z příjmů než odpočet úroků z hypoték, která by se týkala odpovědnosti za vlastní bydlení. Její zrušení je tedy přímým porušením volebního programu TOP 09. Pochopil bych, kdyby k takovému porušení volebním slibů došlo na základě nátlaku koaličních partnerů, politika je uměním kompromisu, ale jako přímý návrh ministra financí za TOP 09, který je zároveň místopředsedou této strany, mi to nutně připadá jako výsměch voličům.

Zažlutil jsem i odrážku, které se týkají podpory rodin s dětmi, této odrážce bych rád věnoval samostatnou část.

2.       Kdo si bere hypotéky

Odpověď je prostá – právě rodiny s malými dětmi. Nejvíce hypoték v současnosti má generace dnešních třicátníků tzv. Husákovi děti. Mluvím z vlastní osobní zkušenosti. Mám dvě malé děti, manželka je na mateřské dovolené a tak máme jeden příjem plus rodičovský příspěvek od státu 7 600 Kč měsíčně na to, abychom utáhli rodinu, provoz domku a splátky leasingu a hypotéky. Nejsem sám, takových je nás většina. Kdokoliv byl mladý a přistoupil ke svému životu zodpovědně, tak si našel dobrou práci tím si „zajistil“ dobrý příjem, postaral se o vlastní bydlení a následně založil rodinu. Nejsem výjimka, je nás takových tisíce. Přesně tak totiž vypadá většina hypotečních dlužníků. Jedná se o rodiny s malými dětmi a tento návrh jim pouze ubere z jejich už tak napjatého rozpočtu.

Jejich jediným hříchem je, že cítili odpovědnost, zhostili se jí a nyní budou celý život za svůj pocit odpovědnosti platit. Nechtějí od státu nic jiného, než aby je nechal v klidu žít. Nenechá. Neměli své úspory vložit do bydlení, měli je nechat někde v bance a nesly by úrok. Chtěli luxus vlastního bydlení a tak budou platit víc. Ano, současný návrh totiž trestá ty, kteří vložili své vlastní peníze do bydlení, aby nezatěžovali systém, nesháněli státní byty. Tak nějak asi vypadá podpora rodin s dětmi.

3.       Proč má být podporováno vlastní bydlení?

Argument, že dochází ke zvýhodňování vlastnického bydlení, jsem tedy nečekal. Ne, že by nebyl pravdivý. Ano, odpočet úroků z hypoték je zvýhodnění vlastnického bydlení, to je totiž definice tohoto institutu. Jedná se ale o takzvanou argumentaci kruhem. Možnost odečíst úroky z hypoték vznikla jako podpora bydlení, jako podpora rodin s dětmi, jako příspěvek k řešení bytové krize. Nyní je bytů nadbytek, jejich ceny jdou dolů a nikdo je kupovat v nejisté době nechce. Takže pryč s tím, přeci nebudeme zvýhodňovat vlastnické bydlení. Hezká logika že? Lidem slíbím, že je budu podporovat, když mi pomůžou a když se tak stane a pomoc je účinkuje, tak jim podporu vezmu, protože po mně nemůžou chtít, abych je podporoval,neboť je to nespravedlivé vůči těm, co mi nepomohli.

Jenže je zde zásadní omyl. Nespravedlivé je naopak nepodporovat vlastnické bydlení. Proč? Je zde hned několik důvodů

a)      Lidé, kteří šli do rizika vlastního bydlení prostřednictvím hypotéky tak pomohli státu v době bytové krize, zaslouží si za to alespoň takovouto podporu státu, která jim byla v době uzavírání smluv slíbena

b)      Tito lidé do toho vložili ve většině případů i všechny své úspory, tím se připravili o výnosy z nich

c)       Tím, že investovali své prostředky do výstavby či rekonstrukce vlastního bydlení, dali práci mnoha lidem a velmi významně se podíleli na dosavadním růstu HDP.

d)      Tito lidé se o své vlastní bydlení musí i nadále starat, udržovat ho a opravovat, takže budou své investice opakovat

Žádný z těchto bodů ale neplatí pro nájemce v nájemním bytě. Nové nájemní byty se téměř nestaví (staví se byty na prodej), takže se na nájemní byty nevztahuje bod a), neboť nájemních bytů opravdu nepřibývá.  Při nájmu nevkládá nájemce do bydlení vlastní peníze, a pokud má své úspory dobře investovány, nesou mu výnos. Nic neinvestoval a jeho podíl na HDP je pouze spotřební. Nájemce si samozřejmě z části udržuje svůj byt, ale neplatí údržbu a opravy domu, pouze vnitřní prostor bytu. Údržbu bytového domu platí jeho majitel, proč se tedy měli podporovat nájemci?

Vlastnické bydlení by tedy stát mělo podporovat proto, že je to spravedlivé a podporuje to i růst HDP.

4.       Kdo připlácí na hypotéky?

Argument pana Kalouska byl asi největší příčinou mého vzteku. Nikdy bych nečekal, že se tak zkušený člověk, dlouhodobě pravicově orientovaný, sníží k tak podlé, demagogické a nepravdivé argumentaci. A to hned ve dvou rovinách.

Skutečnost, že používáme rovnou daňovou sazbu, totiž neznamená, že platíme všichni stejně. Nejen, že platí prostá matematická poučka, že 15% z 10 tis. Kč měsíčně je méně než 15% z 50 tis. Kč a to je mnohem méně než 15% ze 100 tis. Kč měsíčně. To je látka základní školy, přesto mám pocit z mnoha článků a zejména diskuzí pod nimi, že neškodí to zopakovat.  Zároveň díky tzv. minimální nezdanitelné mzdě je zde skytá progrese. Takže lidé s příjmem blízkým minimální mzdě neplatí daň téměř žádnou (v roce 2008 bylo cca 9% lidí, kteří ze mzdy neplatili téměř žádnou daň). Podle statistik z roku 2008 83% zaměstnanců mělo plat do 30 tis. Kč měsíčně. Jejich roční daň činila v průměru 22 tis. Kč. Pokud si vezmete strukturu výdajů státu v tomtéž roce a rozpočítáte je na jednoho obyvatele (mimo sociálních výdajů, které pro zjednodušení beru, že jsou plně hrazeny e sociálního pojištění) zjistíte, že částku 22 tis. Kč velmi rychle vyčerpají položky jako školství, veřejný pořádek a bezpečnost, obrana, doprava. Tudíž služby, které čerpají všichni bez rozdílu výše příjmů. Tvrzení, že lidé s nízkým příjmem přispívají na hypotéky bohatým je tak falzum, jaké nevypustil z úst ani velký Jirka. Lidé s nízkými příjmy si nezaplatí ani všechny služby, které od státu vyčerpají.

Ještě smutnější je skutečnost, kdo si reálně platí ony vrácené úroky z hypoték. Již výše jsem zmínil, že zde existuje daňová progrese. Z pohledů celkového čistého příjmu je zde ale ještě jeden efekt, zavedení stropů pro odvod sociální a zdravotního pojištění. V roce 2009 byl strop na úrovni 1 330 tis. Kč, v roce 2010 došlo ke zvýšení (z důvodů úspor v rámci Janotova balíčku) na 1707 tis, Kč. To představuje měsíční plat ve výši 142 tis. Kč. Lidé, jejichž plat se tedy pohybuje v pásmu 70 až 142 tis. Kč, podléhají tak absolutně nejvyšší reálné daňové sazbě ze všech obyvatel ČR. Z každé vydělané jedné koruny platí do státní kasy nejvíce haléřů. A světe div se, právě tito lidé jsou ti, kteří mají hypotéky. Hypotéky skutečně nemají ti s příjmem pod 30 tis. Kč (alespoň ne samostatně ale manželé s dvěma disponibilními příjmy v této úrovni už je mít mohou), nemají je ani ti skutečně bohatí s platem 150 tis. Kč a výše.

Možnost odečíst si z daní zaplacený úrok z hypotéky tak není nic jiného, než vrácení těchto peněz těm, kteří je skutečně zaplatili. Co je nejsmutnější, pan Kalousek to moc dobře ví.

Co říct závěrem? Vím, že se musí šetřit a popravdě, pokud to pomůže, ať si ty úroky vezmou. Ale ne způsobem a na základě argumentace, kterou používají. Vím, že to bude právě moje generace, která to celé zaplatí. Vím, že opět platí, že krize nebere nic chudým (nic totiž nemají), nebere ani bohatým (ti své peníze dobře ukryjí), krize vždy brala, bere a bude brát oné pověstné střední třídě. Lidem, kteří mají tak akorát. Ti ji pocítí nejvíce, protože oni cítí odpovědnost sami za sebe, své děti a své okolí. Proto si budou spořit na důchod (s vědomím, že právě oni ho od státu dostanou nejnižší), oni budou platit školné (s vědomím toho, že vzdělání je to nejvíc co mohou dát svým dětem), oni se smíří s tím, že jim stát nevrátí část daní ze zaplacených úroků (s vědomím toho, že je to skutečně potřeba).

Co lidem, kteří skutečně reálně ponesou náklady reforem a úhradu dluhu projevit alespoň úctu a respekt tím, že budu říkat pravdu a své návrhy vysvětlit, místo štvaní proti nim, že dostávají něco neprávem?

Nechci vládu s levicovou rétorikou, proto jste pánové z TOP 09 a ODS nebyli voleni, neboť tujste ve svých programech opravdu neměli.