DPH nebo Progresivní daň? Kudy vede cesta k důchodům?

Včera zveřejnila Bezděkova komise svá doporučení k takzvané důchodové reformě. Jedním z nejvíce kontroverzních doporučení bylo sjednocení sazeb DPH, kterým by bylo množné zajistit chybějící zdroje státního rozpočtu na tuto reformu. Je tedy logické, že reakce byly okamžité a velmi silné. Reagovali jak politici, tak čtenáři a blogaři. Kdo z nich se mýlí?

Reakce politiků

"Již dříve jsem řekl, že budu podporovat závěry Bezděkovy komise. Na svém názoru nemám
co měnit."
Petr Nečas, ODS

"Jsme připraveni v maximální možné míře podporovat závěry Bezděkovy komise. Jako o náhradním finančním zdroji do rozpočtu jsme ochotni uvažovat i o sblížení sazeb DPH až k jejich sjednocení."

Petr Nečas, ODS
"Je to návrh revoluční a mně osobně sympatický. Kdybychom našli shodu, tak ho budeme podporovat."
Miroslav Kalousek, TOP09
"Zatím se k tomu nebudeme vyjadřovat, je to předčasné."
Kamil Jankovský, VV

"S principem důchodové reformy, jak ji navrhla Bezděkova komise, v zásadě souhlasíme. Ještě ale musíme propočítat, jak by dopadlo zvýšení základní sazby DPH na občany s nižšími příjmy a důchodce. Tyto skupiny totiž nebudou těžit ze snížení důchodového pojištění. Jestli tuto věc dořešíme, tak tuto důchodovou reformu podporujeme."

Kamil Jankovský, VV

"Se zvyšováním DPH na potraviny a léky nesouhlasíme. Snížená sazba by měla zůstat na 10 procentech."
Bohuslav Sobotka, ČSSD

"Považuji aktuální prohlášení Petra Nečase o tom, že vznikající pravicová koalice se chystá zvýšit daně, za klasický podvod na voličích. "

Bohuslav Sobotka, ČSSD

Reakce čtenářů

Jsou odvislé od politického smýšlení každého jednotlivce. Příznivci levice mluví buď o podvodu na voličích (v dikci ČSSD, přičemž nemají důvodu, nebo oni pravici nevolili, naopak jejich strana zvýšení daní slibovala) nebo volají po opětovném zavedení progresivní daně (opět dle instrukcí oranžových rádoby ekonomů).

 Pravicoví voliči nejeví nadšení z růstu cen pro konečného spotřebitele, ale respektují, že jsou zde větší a dlouhodobé problémy, které je nutné řešit i na úkor jejich okamžité spotřeby. Občas se objeví výjimka, která zmíní, že se skutečně mohla ODS obtěžovat a sdělit něco svým voličům i před volbami.

Pár drobných faktů, na které politici i čtenáři rádi zapomínají

1. Bezděkova komise je apolitický orgán, který vznikl za souhlasu a přispění všech politických stran. Není tedy korektní závěry této komise považovat za návrh jedné nebo více politických stran.
2. Závěry této komise byly zveřejněny až po volbách. Nelze tedy žádné politické straně vyčítat, že je neměla ve volebním programu. Je sice velmi pravděpodobné, že politické strany věděly o myšlenkových proudech uvnitř komise (všechny strany), ale vzhledem k maximální snaze o zachování apolitičnosti Bezděkovy komise, bylo korektní tuto komisy a její návrhy mimo volební programy. Každá strana se s tím vypořádala po svém: ČSSD návrhem progresivní daně, ODS vyjádřením, že závěry Bezděkovy komise bude podporovat, TOP 09 slibem, že nebude zvyšovat přímé daně.
3. Na závěrech se Bezděkova komise shodla drtivou většinou, pouze jeden z expertů zastává jiný názor. Dojem, že se jedná o pravicový návrh, je mylný.
4. Bezděkova komise dala pouze doporučení, jak postupovat. Nyní je na politických stranách, aby se k němu postavily. Bohužel z těchto doporučení udělala media a následně i čtenáři hotovou věc.

Co je lepší cesta DPH nebo progresivní daň a zrušení stropů pro pojistné

Téměř okamžitě po zveřejnění závěrů Bezděkovy komise reagovaly levicové strany i jejich voliči křikem po zrušení stropů a návratu k progresivnímu zdanění příjmů fyzických osob (dále jen DPFO). Tento křik však nebyl a není podložen reálným výpočtem na základně historických dat. Proč historických? Protože se můžeme (a měli bychom) pokusit změřit, jaký dopad mělo zavedení rovné daně na výběr DPFO a jaký mělo zavedení stropů na výběr pojistného na SZ. Lze totiž předpokládat, že zrušení těchto opatření by mělo efekt přibližně opačný.

Vývoj struktury příjmů státního rozpočtu v letech 2006 až 2010

	2006	2007	2008	2009	2010-R	2010-O
DPH
DPPO
DPFO						86,40
						349,90

Zdroj: MFCR – rok 2010-R je schválený rozpočet, rok 2010-O je odhad přepočítaný na základě extrapolace plnění rozpočtu do 31/5/2010 (mojí osobou)

Vývoj hlavní makroekonomických ukazatelů v letech 2006 až 2010

	8,13%	6,62%	5,45%	7,98%	9,40%
	6,8%	6,1%	2,5%	-4,2%	1,5%
Inflace	2,5%	2,8%	6,3%	1,0%	1,5%
	24%	24%	21%	20%	19%
	32%	32%	15%	15%	15%
	5%	5%	9%	9%	10%
	19%	19%	19%	19%	20%

Zdroj: MFCR a CSU

Dopad reformy na DPFO – pomohlo by zpětné zavedení progrese?

Při realizaci daňové reformy v roce 2008 došlo k poklesu výběru DPFO o 7,1 mld. Kč. Tento pokles je ovšem složen z vlivu daňové reformy a začínající krize. Vývoj v roce 2009, který je nepochybně způsoben pouze vlivem hospodářské krize došlo k poklesu výběru DPFO o 10 mld. Kč. Pokud bychom tedy učinili předpoklad, že se na poklesu výběru v roce 2008 podílela krize přibližně 30% (údaje je nutné stanovit přesněji na základě dat, která nejsou ceřejně dostupná), je celkový vliv krize na DPFO přibližně 12 mld. Kč, zatímco vliv reformy pouze 5 mld. Kč.

Závěr první: Na výběr daně z příjmů má mnohem silnější vliv hospodářský růst či recese, než způsob sazby daně. Je tedy výhodnější zajistit hospodářský růst, než zvyšovat daně.

Pro další výpočty budu ale počítat, že pokles 7,1 mld. Kč byl způsobem pouze jen reformou – zavedením rovné daně.

Nyní je vhodné porovnat, jaký měla reforma zdanění na jednotlivé příjmové skupiny obyvatel.

	4,5%	4,6%	10,3%	12,3%	13,9%	22,2%
	0	0	25704	35910	48060	157410
	0,0%	0,0%	10,3%	12,0%	13,4%	17,5%
			108	927
	9,9%		42,0%	31,7%	15,1%	1,2%

Zdroj: Mzdové kalkulátory + data ČSU o příjmových skupinách

Přiložená tabulka poukazuje na několik zajímavých faktů:

1)      Opětovaně dokládá tvrzení, že tzv. rovná daň je skutečně skrytě progresivní

2)      Na daňové reformě v roce 2008 vydělaly i skupiny obyvatel s nejnižšími příjmy

3)      Nejméně se dotkla obyvatel pohybujících se okolo průměrné mzdy

Z tabulky dále vyplývá, že úsporu ve výši 7,1 mld. Kč si rozdělili všichni obyvatelé ČR a to 4,0 mld. Kč lidé s příjmy do 75 tis. Kč měsíčně a 3,1 mld. Kč lidé s příjmy nad touto hranicí.  Přibližně 2,5 mld. Kč inkasovali lidé s příjmy mezi 20 až 30 tisíci Kč., tedy nejpočetnější skupina osob. Zavedení progrese, jak byla koncipována před rokem 2008, by tedy znamenalo postih pro všechny.

Poznámka pro všechny příznivce sociální spravedlivosti:

Ano, nejméně početná skupina osob pouhých 1,2% lidí vyinkasovalo 3,1 mld. Kč. Je však věcí úhlu pohledu, zda se jedná o nespravedlivost, že dostali právě tolik, nebo zda je to náprava skutečnosti, že celou dřívější dobu platili o tolik více, než měli. To je ale na jinou diskuzi.

Nejpodstatnější fakt plynoucí z výše uvedené analýzy je to, že návrh ČSSD na progresivní daň 38% z příjmů nad 100 tis. Kč by znamenal dodatečný příjem do státní pokladny maximálně na úrovni 1,5 až 2 mld. Kč (bez započítání odlivu daňových rezidentů). Tato částka ale rozhodně není dostatečná na pokrytí potřebných reforem.

Závěr druhý: Zpětné zavedení progresivní daně by znamenalo maximálně zvýšení ročních příjmů na úrovni 5 mld. Kč, návrh ČSSD (dle volebního programu) pak jen částku okolo 1,5 mld. Kč. Ani jedna z těchto částek není postačující. I ČSSD by tedy musela přistoupit k úpravám dalších daňových sazeb!

Pomůže zrušení stropů pojistného na SZ?

Zpět tedy k první tabulce s vývojem struktury příjmů státního rozpočtu. Letmým pohledem na roky 2007 a 2008 zjistíme, že v roce 2008 (zavedení stropů) došlo k nárůstu výběru pojistného o 18,5 mld. Kč. Rozhodně tedy nelze argumentovat tím, že by stropy výrazně negativně ovlivnily státní rozpočet. Opět je zajímavý vývoj v následujících obdobích, kdy díky krizi roste nezaměstnanost, výběr pojistného na SZ klesá a stává jedním z důvodů vysokého schodku státního rozpočtu v roce 2009.

Závěr třetí: Na výběr pojistného na SZ (vstup do důchodového a zdravotního systému) má podstatný vliv pouze a jenom nezaměstnanost, nikoliv stropy pojistného. Jejich vliv je nevýznamný. Je tedy nutné přijmout opatření bránící růstu nezaměnstnanosti, tedy podporovat ekonomický růst.

Kde je tedy cesta?

Jak plyne z výše uvedeného, úpravou daně z příjmů fyzických osob na progresivní a zrušením stropů (návrh ČSSD) se nikam nedostaneme. To není cesta ze dvou důvodů:

• Prostě to nestačí
• Zpomaluje to ekonomický růst, na který jsou příjmy státního rozpočtu mnohem senzitivnější než na sazby daně

Pokud se podíváme na další příjmy státního rozpočtu a možnosti jejich změny, tak nám zbývá následující:

1)      Zvýšit přímo sazby pojistného na SZ

Jedná se o přímé zdražení pracovní síly v ČR s téměř katastrofálními následky pro naši ekonomiku – skokové zvýšení nezaměstnanosti, odchod zahraničních firem bude znamenat růst sociálních výdajů a snížení příjmů státního rozpočtu. Zároveň by došlo k masivnímu nárůstu počtu „švarcíků“ neboli OSVČ.

2)      Zvýšit daň z příjmu právnických osob

V polistopadové historii se nenašla vláda (pravicová či levicová), která by toto navrhla. Znamená to totiž okamžité přiškrcení celé ekonomiky. Něco takového zároveň neměla ani ve svém programu žádná z velkých (míněno parlamentních) stran. Jedné se téměř o makroekonomický nesmysl.

3)      Zvýšit nepřímé daně

Cesta, kterou doporučuje i Bezděkova komise. Nejedná se tedy o žádné ekonomické novum. Tato cesta je totiž jediná možná. Zároveň je všeobecně uznávána ekonomická teze, že nepřímé daně nezpomalují ekonomický růst.

Závěr čtvrtý: Zvýšení nepřímých daní je jediná možná cesta

Možnosti zvýšení nepřímých daní

Je nutné přiznat, že možností z výšení nepřímých daní je vícero a rozhodně by si každá zasloužila samostatnou analýzu. Je však možné nastínit tři základní:

1)      Zvýšení spotřebních daní – velmi často užívané řešení, má však v sobě záludnost v podobě PHM (benzín, nafta), neboť zvýšení spotřební daně u PHM se automaticky promítne do zvýšených cen dopravy a následně do všech vstupních cen veškerého zboží.

2)      Zvýšení DPH formou sjednocení sazeb – myšlenka, které je dlouhodobě zmiňována a diskutována nejen v ČR ale celé EU. Její dopady jsou důkladně popsány v dnešních článcích.

3)      Zvýšení pouze základní sazby DPH – možnost využít prostoru, který dává legislativa EU a zvýšit základní sazbu DPH. Maximum dané EU je 25%. Výhodou je ponechání nízké sazby u potravin, léků a dalších služeb (včetně „sociálního“ bydlení). Obrovskou nevýhodou je zdražení všeho ostatního.

Mé doporučení:

Dovolte mi i zde podsunout vlastní názor. Nemyslím si, že varianta, kterou doporučuje Bezděkova komise je nejvhodnější, neboť může skutečně znamenat drastické snížení životní úrovně nízkopříjmových skupin obyvatelstva. Pokud skutečně nebude jiná cesta, bude nutné toto akceptovat.

Rozhodně bych však chtěl před tím včdět, jak bych vycházela varianta kombinace možnosti zvýšit spotřební daně mimo PHM (tj. zejména alkohol a tabák) a mírné zvýšení základní sazby DPH, třeba na 22%.

Domnívám se, že by bylo možné takto zajistit přibližně shodné zdroje, ale na podrobnou analýzu nemám potřebná data.

 Závěr:

Hesla typu – progresivní daň všechno vyřeší - nejsou pravdivá. Progresivní daň nevyřeší nic. I kdyby byla zavedena, nevyhneme se i zvýšení dalších daní. Zároveň je nutné znovu zopakovat, že je to daň diskriminační. Zákony v ČR zakazují omezit práva menšiny (i definovanou majetkovými poměry) ve prospěch většiny. Je tedy nutné jít jinou cestou.

Opatření ČSSD navrhovaná v jejím volebním programu jsou neúčinná.

Opatření související s důchodovou reformou by neměla být posuzována a přijímána samostatně, ale společně se všemi dalšími reformami (zdravotnictví, školství, veřejná správa). Každá z těchto reforem bude mít dopad ostatního rozpočtu. Bez znalosti všech reforem hrozí riziko nevratný kroků.