Vrať se do hrobu a ...

 Tohle mě napadá již dlouho, ale za posledních několik dnů na mě tato věta přímo křičí z médií, e-mailu i při návštěvě kavárny.

Když si čtu článek o mladých a úspěšných, kteří založili firmu na "slevy u mobilních operátorů", dozvím se že průměr zaměstnanců je 26 let, protože jejich firma je dynamická a stále se měnící a jen v tomto věku je možné všechno rychle vstřebat.

Otevřu e-mail a ejhle vykoukne na mě zpráva od jedno z největších aukčních portálů se slovy "oslavujete s námi naše narozeniny" a že se dozvím něco o nich. A jaká je první věta? Věkový průměr našich zaměstnanců je 27 let – to jsme ale mlaďoši".

A jako třešničku na dortu přikládám inzerát z jedné pražské kavárny která je považována za architektonický skvost kde pohodlí se snoubí se stylem (dle jejich prezentace a historickému image).

A tak si říkám, ti kterým už není 20 ani 30, ale jsou již ne svou vlastní vinou v jiném věkovém levelu mohou pouze nakupovat, spotřebovávat a zvyšovat obraty těm "dynamickým a stále se měnícím" ...

Otázkou zůstává, zda "hrobáci" dnes mají a i příště budou mít vůbec chuť u takových společností nakupovat a v neposlední řadě, zda budou mít za co.

Pokud se na pracovním trhu nezmění postoj k věkovému "vyššímu levelu" přijde chvíle, kdy i ti dnes "mladí a bohatí" budou řešit podobnou otázku. Ale to bude vlastně až za hooodně dlouho. Opravdu?