Kdybyste měli 400,- Kč měsíčně navíc, co byste s nimi udělali? Jak byste je utratili? Dali byste je do penzijního fondu?
V pondělí jsem si dovolila napsat blog o II. pilíři penzijní reformy, jako reakci na vládní propagaci za 20 milionu korun. Byl to článek o mém pohledu na věc, o tom co mi vyšlo ve vládní kalkulačce a jak nechci být sponzorem bank a pojišťoven.
Záhy jsem se dozvěděla, že věci vůbec nerozumím a neumím počítat. Přiznávám, překlepla jsem se v podpoře státu o závratných 300,- Kč ročně. To však nebyl záměr a na celkové situaci to nic zásadního nemění. Možná věci nerozumím, ale svým penězům ano.
Dávám zde proto screen z vládní kalkulačky, která mi tento skvělý obchod „stát – penzijní fond – já“ spočítal. Použila jsem tuto základní, protože ta druhá na webu mpsv.cz při zhodnocení 3,5% ročně vyšla ještě hůř.
Při tomto opětovném propočtu se stejnými původními ukazateli mi stát řekl, že bude skvělé, když za 25 let našetřím (za účasti státu) cca 300 000,- Kč. Díky tomu si za odměnu „přilepším“ o cca 700,- Kč měsíčně k předpokládanému důchodu. Možná to chápu špatně, nepohybuji se v oblasti finančnictví jako profesionál. Jsem pouhý laik, ale čísla vidím a kalkulačku používat umím.
Podle mě bych těch 300 000,- Kč vyplácených měsíčně po 700,- Kč vyčerpala ve svých 101 letech (za cca 35 let od počátku důchodu v 66 letech). Již ne tedy ve 106 jako v mém předešlém, nepatrně chybném propočtu (za což se omlouvám). Přesto je to úctyhodné číslo délky života člověka.
Při sledování naší "země zaslíbené", politické reprezentace a nevyspytatelnosti čehokoliv, nevěřím, že po dobu 25 a více let budou podmínky stejné jako dnes. Nehledě na to, že tyto peníze nejsou žádným způsobem pojištěny, jako vklady na bankovních účtech.
Finanční profíci mě svými argumenty samozřejmě „setřou“ jako máslo na chlebu. Kolik je u nás finančníků, kteří velice rádi hospodaří s našimi penězmi? Kolik potencionálních účastníků II. pilíře důchodové reformy?
Z jakého důvodu se finančníci snaží přesvědčit ostatní, že vše chápou špatně a věci vůbec nerozumí? Důvod je jediný. Provize z uzavřených smluv (které nejsou malé) v případě pojišťovacích agentů, a zajištěný příjem toho kterého finančního ústavu na desítky let dopředu (všech kdo pro ně pracují). Vždyť ze zvoleného fondu NELZE odejít.
Finanční sektor byl první, který rozpoutal celosvětovou krizi. Kolik z nás má k této oblasti ještě důvěru? Já tedy už dávno ne, a to i přes to, nebo možná právě proto, že jsem se shodou náhod v jedné bankovní instituci na pár týdnů mihla.
Jak jsem se dále dozvěděla, tak II. pilíř je výhodný pouze pro lidi s nadprůměrným příjmem. To je pravda a proto je otázkou, kolik je nadprůměrný příjem? Je to 30, 40 nebo 70 tisíc? Kolik takových lidí u nás celkově je? A proč nejsou ochotni houfně vběhnout do "štědré" náruče II. pilíře penzijního fondu?
Průměrná mzda v prvním čtvrtletí 2013 klesla meziročně o 2,75 procenta na 23 426,- Kč (zdroj: financninoviny.cz)
Nejen díky celosvětové krizi, má většina zaměstnanců podprůměrný příjem. Ti co ho mají nadprůměrný zajisté vědí, jak se zabezpečit na stáří. Dle zkušeností z mého okolí, to nejsou penzijní fondy jakéhokoliv pilíře, kde výnos není nijak závratný a peníze na účtech jsou velice nejisté.
Proto můj dojem, že 20 milionů korun za vládní propagaci II. pilíře jsou vyhozené z okna. Můžeme je směle připočítat k dalším, stejně účelně nebo spíš účelově vynaloženým. Například za sKartu a jiné projekty, které se tak nějak "zlovůlí" nechápajících občanů nepovedli.
Hezký den
Nikol
PS: blog vyjadřuje pouze můj pohled na uvedenou věc. Možná to vidím ze špatného úhlu, přesto je to můj úhel a nebojím se ho zveřejnit.
