Tak si vysvětlují úředníci návrh zákona o registru smluv. Nač potom bude zákon, když bude povoleno „zveřejnit“ smlouvu z které nebudeme moci nic vyčíst?
To, že se mají smlouvy se státními úřady a organizacemi zveřejňovat je snad bez debaty. Proč by občan neměl mít alespoň trochu pod kontrolou „kam jdou jeho daně“?
Původní záměr návrhu byl v podstatě jasný, mimochodem na Slovensku funguje již několik let a jeho schválení trvalo cca 2 měsíce. Všechny smlouvy na práce a dodávky pro města, obce a státní organizace budou uvedeny na internetu. Každý kdo bude mít zájem tak se podívá.
Poslanci však dumali a bádali jak tuto záležitost vyřešit tak, aby „vlk se nažral a koza zůstala celá“.
Proč mi to připomíná všechny vlády před tou současnou? Také se vždy hledaly skulinky jak zákonu učinit za dost ale nic neříct, nezveřejnit a hezky si hrát na svém písečku za peníze všech.
Argument, že práce na zveřejnění smlouvy pro obce bude VELKOU zátěží také v 21. století (což už není století páry) neobstojí. Téměř každá obec je dnes připojena k internetu. Kdo není, je to špatně, protože obce musí mít datové schránky a jak by je potom obsluhovaly, kdyby nebyly na síti?
Náklady na pořízení jednoho standartního PC včetně scaneru jsou maximálně 25 tisíc korun. Čas na scanování jedné smlouvy o rozsahu 10 stran zabere maximálně 5 minut a dalších 5 minut přenesení na internet. Kde je tedy ta velká zátěž?
A nyní se podívejme jak si občan (pokud poslední návrh úředníků projde) bude moci počíst ve smlouvách.
Stejné začernění si doplňte do ustanovení o ceně, termínu plnění a všech ostatních ustanovení smlouvy. A to se prostě vyplatí! Komu?
