Sbohem za 88 milionů

Dnes  začal platit zákon, který definitivně ruší sKarty. Boj proti nesmyslnosti této předražené kartě byl na české poměry relativně krátký. Přesto nás všechny bude sKarta stát 88 milionů a více.

V souvislosti s touto plastovou kartičkou jsme prožívali doslova turbulence. Jednou se vláda divila, že je něco takového schváleno. Jindy zase ministryně MPSV Müllerová konstatovala, že sKarta  musí být povinná, aby se vyplatila (komu?).

Některé úřad práce, aby dostáli pokynu MPSV, doslova vnutili např. ženám na MD sKartu s tím, že v opačném případě jim nebude peněžitá pomoc v mateřství vyplácena.  Překvapuje někoho, že skutečnost byla jiná? 

Zdravotně handicapovaní ji měli povinnou už z podstaty věci. Ti k platební funkci sKarty dostali „bonus“.  Na této kartě, kterou spravovala jedna z největších soukromých bank u nás, mají uveden stupeň postižení, protože nahrazovala průkaz TP, ZTP či ZTP/P. 

Viděla jsem na vlastní oči člověka na vozíku, který neměl šanci se dostat k bankomatu, protože tam jednoduše nedosáhl. Velice ponižující pohled pro nezávislého člověka, nechci ani myslet jaký pocit musel mít onen vozíčkář.

Bylo jistě velice „příjemné“, že se o vašem handicapu dozví každý, kdo vaši sKartu bude mít v ruce (například prodavač v obchodě). Nyní opět tito stejně zdravotně postižení musí na úřady, které nejsou  právě „handickap friendly“ , vyřizovat náležitosti, za situaci kterou nezavinili.

Protože rušení celé sKarty potvrá půl roku, ráda bych znala konkrétní částku, jakou bude ČS požadovat po státu (tedy nás všech), jako odškodné.  

Kdo z odpovědných státních úřadníků (ve velké většině bývalých) tyto náklady uhradí?

Jakým způsobem bude zajištěno, že údaje o cca 1,2 milionu lidí budou skartovány a nedohledatelné v jakémkoliv systému České Spořitelny? Jak zajistí stát, že data jeho občanů  nebudou nikdy použity pro jakýkoliv marketingový nástroj, při nabídce „výhodných“ účtů, půjček nebo kontokorentů, případně přeprodány jiným společnostem?

Zde by se měl ozvat úřad na Ochranu osobních údajů, který často nesmyslně chrání státní byrokracii.  Tady by se skutečně mohl zapracovat na něčem, co občanům prospěje.

Tyto a další otázky mne napadají, když myslím na ukončení  sKaret a náklady na ni téměř 88 milionů.

Nepřestaňme se ptát, nepřestaňme sledovat. Lidé mají krátkou pamět a na to špatné chtějí zapomenout. Ale rezignace, je nejrychlejší cesta k apatii. A na to se vždy "všemocní" spoléhají.