Nejsem kaskadér, jen cestující

Když jsem poprvé jela v Praze tramvají  s tzv. dřevěnými sedačkami,  byla  sem nadšená. Design není špatný a nízkopodlažní nastupování je skvělé. Bohužel po první až třetí jízdě mě nadšení přešlo.

Dala jsem této tramvaji několik šancí. Marně. Nejpve jsem si myslela, že je to mnou, když při každém zabrždění nebo zatáčce končím téměř na zemi.  Ani jsem to nikomu neříkala, to víte, jsem relativně malého vzrůstu a tak se nebudu chlubit svou nešikovností.  

Nastupování je stále fajn, ale dnes už vím, že jízda „dřevákem“,  jak mu přátelsky říkám,  je klouzavá nejen pro mě.  Když ji z dálky vidím, jak přijíždí na zastávku, rozhodně nespěchám, abych ji doběhla.  Pokud však není vyhnutí ani čas čekat na jinou, s radostí přenechám místo k sezení  jiným kaskadérům.

Zkusila jsem různé varianty. Zimní kabát, koženou (zdrsněnou) bundu, kalhoty, sukni, různé oděvy, různé typy materiálu. Nic nepomáhá.

To si tak jedete,  když  náhle tramvaj přibrzí a vy sklouznete přesně do místa, kde se můžete zapřít.  V lepším případě je to sedačka před vámi. V tom horším? Na zemi nebo skončíte na spolucestujícím,  který sedí naproti vás a ničeho zlého netuše si třeba čte.  Pokud už zná tuto tramvaj a má právě dobrou náladu, ani vás za to nedorazí vražedným pohledem.  A pokud dobrou náladu nemá? Nechci domýšlet.

Možná někteří ocení  jiný bonus  „dřeváka“ a to  zadní část tramvaje. Říkám mu salonek.  Pokud vás jede 5 známých, můžete být v salonku a nerušeně klouzat jeden na druhého. Máte to i s odkládacími pultíky po stranách na případný drink. Ale pozor ať vás nevidí řidič, kamery jsou totiž po celém voze.

Je pravda, že tento typ tramvajového vozu mne  rozhodně zaujal. K žádnému jsem zatím neměla takový osobní vztah, abych se mu vyhýbala, dávala jméno a pojmenovávala vnitřní vybavení.

Na pražském Dopravním podniku sleduji dlouhodobě jeho smysl pro humor. Ale že má takovou starost o "komfort" cestujích mě přece jen překvapil. Dřevěná sedačka pro každého, tudíž i cestující autobusy.

Takzvané dřevěné sedačky v autobusech to bude hit.  Lidé si budou stále blíž a blíž díky jejich funkčnosti, lépe řečeno nefunkčnosti.  Současně bych prosila jako platící cestující MHD k těm stávajícím, ale i novým, připevnit bezpečnostní pásy a viditelné číslo na záchrannou službu.

Když komfort tak kompeletně.  

Hezký neklouzavý den.

Nikol