Že mnoho z vás neví co tím myslím? Nedivím se. V Čechách se tomu totiž říká jinak.
Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy bylo to jako
vpadnout do jiného světa.
Milovala jsem cesty metrem, méně však přestupy. Ještě po několika letech jsem bezpečně šla na zcela jinou stranu východu než jsem měla, o přestupech na Můstku ani nemluvím. Dobře, přiznávám. I dnes, kdy už mě na Moravě berou jako Pražáka se mi to sem tam stane.
Nikdy jsem neměla ten pravý "kratky zobak" přesto mě občas zaskočila zvláštní jemná jazyková bariéra.
Když jsem poprvé použila před kolegou slovo „baňka“ na vánočním stromečku, díval se na mě jako na exota. A já na něj taky, když se mě zeptal „Cožeeeee?“.
Nejdřív jsem nechápala jeho otázku a po ověření, že se opravdu ptá na baňku, zeptala jsem se ho, jak tedy říká těm skleněným koulím na stromečku. „Vánoční ozdoba“ byla jeho odpověď. Nepochopila jsem ten zbytečný zdlouhavý název a vlastně ho nepoužívám dodnes.
Myslím že „náplavám“ (jak nejen mě „mile“ říkají rodilí Pražáci) zůstane navždy Morava a zvláště Ostrava pod kůží.
Osobně vždycky budu používat slova jako „baňka“ (to už znáte), „žrádlo do koně“ (náplň do sešívačky), „rožni“ (rozsviť světlo) nebo „klamerka“ (kolíček na prádlo) ale i další výrazy.
A víte proč?
Protože je to prostě „fajne jak cyp“ :)
Hezkou adventní neděli.
Nikol
PS: jak se vzájemně mohou slovně „dostat“ partneři už jen proto, že je každý z jiného koutu Moravy, o tom zase jindy.
