taková myšlenka mě napadla 2x v životě. V obou případech byla možnost utéct víceméně nulová a tak jsem se snažila „přežít“. Protože píšu tyto řádky, úspěšně jsem přežila.
Člověk se občas dostane do situace, kterou sám vyhledá a téměř okamžitě zjistí, že to opravdu nebyl dobrý nápad.
Pro mě to bylo poprvé asi před 15 lety, kdy jsem se rozhodla, že Ruské kolo na pouti je moc vysoké. Víc se mi líbila centrifuga.
Ve chvíli, kdy se začala točit, okamžitě jsem chtěla vyskočit. Ale jak, když odstředivá síla vás zatlačí do sedadla a vy nemůžete nic. A ten kolotoč by asi nešel jen tak lehce zastavit. Na ty „točky“ nikdy v životě nezapomenu a za těch 5 minut jsem odmodlila modlitby snad ve všech jazycích i vírách. Jako bonus mi zůstaly na rukou modřiny, po tom jak jsem se křečovitě držela tyče, ve víře že mi to snad pomůže. Pomohlo! Už nikdy jsem od té doby nebyla na jiné pouťové atrakci než autíčkách.
Druhé zaječí úmysly jsem měla včera.
K loňským Vánocům jsem dostala poukázku na thajskou masáž. Díky různým náhodám a také časové tísni (poukázka se musela do roka vybrat) jsem si řekla, že už je čas poznat nepoznané, této vychvalované masáže.
Pravda, šla jsem s mírným lechtáním v žaludku a s pocitem že to bude asi „masakr“, ale to jsem netušila jak moc.
Masérské studio krásné, jako bych najednou byla na úplně jiném kontinetu a v jiném světě. Recepční příjemné a všechno prostě vypadalo tak mile. I moje masérka Tin. Neodradila mě ani informace, že masérka mluví pouze thajsky a pár slov anglicky.
„Když už jsem tady, tak jdu do toho, bez bázně a hany.“ řekla jsem si.
Ocitla jsem se v malé místnosti s tlumenou hudbou i světlem, matrací na zemi a masérkou, která téměř dosahovala moji výšky. Prostě prostředí kdy se není čeho bát.
Při prvním dotyku na mých chodidlech mi hlavou problesklo „Zdrhám!“. Bohužel nebo spíš naštěstí nebylo jak, masérka mi už klečela na nohou a začal hodinový proces pocitů napětí, úlevy, bolesti a štěstí.
Pokud jste něco jako thajskou masáž ještě nezažili, doporučuji.
Je sice chvílemi opravdu bolavá, ale pro vaše tělo víc než žádoucí.
A tak ze dvou zdrhacích zážitků si jeden už opravdu nikdy nezopakuju a ten druhý (včerejší), budu ráda když zažiju znova.
Nikol
PS: moje masérka Tin uměla jedno slovo česky. S roztomilým přízvukem a výrazem říkala „bolí?“.
