Má cenu chodit do fitka?

Nesnášíte pohyb a chcete zhubnout. Má smysl přemlouvat se k návštěvám posilovny a dřít jako kůň?

Bylo mi jedenáct a udělala jsem osudovou chybu. Spletla jsem si sjezdovky s běžkami. Řeknete si, lyže jako lyže. Jenže mě tenhle omyl stál čtyři roky života. Sjezdovky jsou fajn. Vlek vás vyveze nahoru a dolů se bezpracně svezete na lyžích. Na běžkách se musí makat. Je to dřina. Něco o tom vím. Coby žákyně sportovní třídy jsem se na nich lopotila celý druhý stupeň.

Většina spolužáků milovala pohyb. Každodenní tréninky, víkendové závody i soustředění byly pro ně skvěle strávený volný čas. Můj volný čas byla knížka. Nesnášela jsem tréninky. Závody byly utrpením. Pravidelně jsem se umisťovala na posledních místech. Rodiče však byli neoblomní. Vypěstovala jsem si averzi ke sportu. Pohyb jsem nesnášela. Jak mi bylo dobře, když jsem odešla na střední. Já a sport už nikdy nešel dohromady. Tedy vlastně donedávna.

Při pohledu do zrcadla mi bylo jasné, že se sebou musím začít něco dělat. Tělo po dvou porodech mělo daleko do ideálu krásy. Diety nepomáhaly, takže přišel na řadu pohyb. Dostávaly se ke mně stále častěji chvalozpěvy na fitko v nedaleké vesnici. Když ódy pěla asi šestá známá, přinutilo mě jednat a fitko navštívit.

Byla jsem mile překvapena. Ty mučící stroje co jsem znala jen z obrázků na mě zapůsobily. Nadchlo mě, že po hodině a půl ve fitku udělám kolečko skoro na všem, protáhnu si všechny svaly na těle a ani to moc nebolí. Trenér mi sestavil tréninkový plán, díky kterému jsem si postupně zvyšovala kondičku. Mé tělo se připravovalo na mnohem náročnější zátěž. Po měsíci jsem přešla na redukční program. Najednou jsem dokázala hodinu běžet na běžícím páse. Na začátku návštěv fitka jsem byla ráda, když jsme zvládla deset minut. Hodiny v posilovně jsem střídala s aerobním pohybem.

Na cvičení jsem se začala těšit. Bylo mi po něm vždycky tak lehce a dobře. Krásně jsem si vyčistila hlavu. Dvě hodiny jsem měla jen pro sebe. A kila šla dolů. Nejdříve jen tak pomalu, spíše ubývaly centimetry na bocích a na bříšku. Po půlroce už byl úbytek kil znát i pouhým okem. 

A co je na tom nejlepší? Že mě ten pohyb začal nakonec bavit. Takže má cenu chodit cvičit? Milé dámy, za sebe říkám, že ano. Zvýšíte si nejen fyzičku, ale i sebevědomí.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jarmila Syptáková | pátek 18.10.2013 14:26 | karma článku: 3,30 | přečteno: 66x
  • Další články autora

Jarmila Syptáková

Milá exmanželko,

12.6.2015 v 11:05 | Karma: 19,13

Jarmila Syptáková

Milá babičko,

11.6.2015 v 8:24 | Karma: 28,49

Jarmila Syptáková

Sbohem, kočičko

8.11.2013 v 14:01 | Karma: 21,03