Proč tady na tom světe jsme? A už je to všechno, nebo nás ještě něco čeká? Je to nelehká otázka.
A já se obávám že ani já, ani vy ji nevyřešíme. Ale z času na čas si ji položím a přemýšlím. Přemýšlím, proč tu musíme být, když se zrovna nedaří nic, ale vím, že přijde den, kdy si ani nevzpomenu na něco takového se ptát.
Celý můj život je špatný vtip, můžeme si říct. Pořád se za něčím lopotíme a výsledky nikde. Můžeme si to říct, když naše desáté zaměstnání pořád není to, co bychom chtěli dělat, když máme partnera, ale není to ten pravý, když jsme s něčím nespokojení, ale nehneme ani brvou, aby se to zlepšilo a jenom si stěžujeme.
Já si myslím, že právě to, že se nám občas něco nepodaří tak, jak si představujeme, nám dává nové impulzy začít přemýšlet. Věci měnit. Zkoušet pořád něco nového. Pracovat na sobě. Hledat a najít. Zase se zklamat a zase hledat.
To hledání je na tom to nejkrásnější a ta snaha, abychom toho, když už jsme zjistili, co hledáme, dosáhli. Začali na tom záměrně zase hledat chyby. A jednoho dne budeme zase hledači pokladů. A jedině pokud se nespokojíme s tím, co máme a budeme se snažit mít stále víc a víc, náš život bude mít cenu.
Pokud dosáhneme svého a budeme s tím spokojení, jednoho dne rezignujeme. Protože, když je všechno dokonalé, tak je to nuda.
Proto je tolik lidí, kteří odchází z dokonalého zaměstnání, proto je tolik lidí ve svých zlatých klecích a proto končí skoro dokonalá manželství. Protože, když se budeme snažit o dokonalost a něco nám bude neustále unikat, o to víc se budeme snažit. Budeme se snažit být lepšími, pracovat na sobě.
Proto si myslím, že tady nejsme proto, abychom byli spokojení, ale abychom byli pořád s něčím nespokojení, pořád měli za čím jít a aby nás to tady kvůli tomu bavilo. Jestli jsme tu ještě z jiného důvodu, tak o tom já nevím. Jenom vím, že když máme cíl a ten se nám splní, tak nikdy nemůžeme být spokojení, protože ztratíme to krásné lopocení se za něčím, ztratíme ty sny, kvůli kterým jsme to všechno dělali, abysme jich dosáhli. Zbyde nám jenom tvrdá realita a pěkná nuda. Proto si myslím, že kolikrát je lepší nemít nic, ale snažit se, snažit a snažit. Než mít všechno, stát s rukama v kapsách a čekat na zázraky.
