Hledám, hledáš, hledáme

Chybí mi voda, kterou bych mohla pít Chybí mi vzduch, který bych mohla dýchat Chybí mi oheň, kterým bych mohla být Chybí mi slova, která chci slýchat

Chybí mi všechno a přesto nechci nic

Možná se chci zvednout a jít

Možná chci víc

Než holý život žít

Chci radovat se z maličkostí

Nehledat tam, kde nic není

Tomu já říkám štěstí

Být s tím, co mám, spokojený

Chci životem jít dál

A neohlížet se zpět

Nejsem ten, kdo to vzdal

Ale ten, kdo kráčí vpřed

Jednoho dne vyjde slunce

Jednoho dne mraky zajdou

Všechno půjde zase hladce

Důvody proč žít, se zase najdou

Když už jsem to měla

A zase to nemám

Bylo to vůbec to, co jsem chtěla?

Nebylo. A tak zase hledám

Jeden den mám vše

A druhý den nic

Každý může mít to, co chce

Stačí si jen říct

Vstávám a zase padám

Je to všechno, jen ne nuda

Už, už, už to vypadá, že to vzdávám

Ale ne, já jsem z hlíny hruda

A proto, když si někdo myslí

Že položí mě na lopatky

Možná brzo zjistí

Že sám by si měl dát kapky

Sám sebe by měl léčit

A nestarat se o druhé

Svůj život si ničit

Nebo je to pouze zdání mé?

Žiju si svůj sen

A stesky tam nepatří

Tak mám vylézt ven?

Možná se to podaří

Jeden den krásný je

A druhý den prší

Možná děláme to, co druhý chce

Možná si jen vyléváme duši