Veď ja preca robím! Robím děti!
Zkrátka a dobře - městečko mělo slibně nakročeno k dalšímu rozvoji. Náhle však budoucnost tohoto místa zčernala.
Opuštěný hotel přímo v srdci návsi získal imaginární kupec. Obratem ho pronajal sociálně potřebným lidem. Lidem, kterým náš stát platí úplně všechno, i to bydlení. A oni pijí, kouří, hodují, radují se a užívají života. Mají na to hodně času. Zatímco se množí a druží, my vyděláváme na jejich živobytí.
„Veď ja preca též robím. Robím deti!“ Všude je jich plno a každý je pořád čoro, jen v hospodě ne. Spřátelené klany, bez rozdílu barvy pleti, totiž povětšinou sedávají před konzumem a na veřejném prostranství.
Domorodci jejich špalírem procházeli nejdříve s nechutí, nyní už vůbec. Obchod skomírá. Na úbytě hyne také škola, která inkluzí prochází chtě nechtě, a to v takové míře, že vyvstala potřeba začleňovat především žáky původní. Ti na svoji rovnoprávnost ale nečekají a školu postupně opouštějí.
Znak obce slouží jako sušák prádla, vlají na něm čerstvě vyprané svršky nové komunity. To turisté bezpochyby ocení.
Drobná občerstvení a dárečky, které se na stmelujících setkáních dříve rozdávaly, mizí v kapsách roztomilých snědých capartů s takovou rychlostí a drzostí, kterou by ostatní museli trénovat po staletí.
A věci vůbec mizí.
Nové hřiště je třeba zavřít, protože množství povalujících se injekčních stříkaček roste tempem hub po dešti.
Pracovníci obce mají najednou hlavu plnou starostí - starostí svých problémových spoluobčanů. Odpadu přibývá, za popelnice se neplatí.
„Húú a proč pán stárosta? Ved my tuna len na návštěve u dado, my neni sme vaši!“ Vida, svá práva znají dokonale. Mezery ve vzdělání jim vynahradí rady imaginárního domácího: "Starosta vám nesmí do ničeho mluvit. Můj dům, můj hrad, " tvrdí nahlas a potichu si mne ruce, "a vy mně v něm snášíte zlatá vejce."
Vesnice se postupně rozděluje, domy se prodávají, cena nemovitostí rapidně klesá. Kočovné hostující rodiny se zabydlují vybydlováním.
„Naši“ vyklízejí prostor a pomalu začínají žít na okraji nové společnosti.
Ale ne, přece je tu živo. To když dorazí nějaká neziskovka a výchovou ohroženým, pozor ale jenom výchovou ohroženým, dětem rozdává hračky, knížky a čokolády. Ty neohrožené jim tiše závidí, proč jen nejsou na jejich místě. Po dobročinnosti zůstávají na návsi přeplněné odpadkové koše a nepořádek.
Kdo to uklidí? Kdo to ví, odpoví, že zase jen a jen obec.
Pravé posvícení se ale odehrává jedenkrát za měsíc u pošty. Od samého rána se tu tvoří dlouhý zástup potřebných. S postupujícím dopolednem sem pak líně najíždějí automobily luxusních značek. A všichni, bez rozdílu, trhají pracovnicím pošty ruce. Ano, pochopili jste správně. Jde tu o hodně peněz. Vyplácejí se sociální dávky.
To náš alibistický stát rozdává odpustky potřebným a nepřizpůsobivým spoluobčanům.
Nemějme to za zlé našim sousedům v nouzi. Neudělali totiž nic hrozného. Pouze přišli na to, že bez práce jsou koláče. Mějme to za zlé státu, který pracovitým bere a líným dává!
Sylva Heidlerová
Nehanobme pomníky Covidem! Možná slyším trávu růst.
Oslavy osvobození 75. výročí konce druhé světové války proběhly v České republice bez jásotu, bez potlesku, s pietou. Doznívala vlna pandemie chřipky Covid-19. Bohužel někde se řečnilo i mlčky, a to slovy do kamene tesanými.
Sylva Heidlerová
Tak trochu za čárou … první linie
Pohřby v době pandemie jsou vzácnou společenskou událostí. Bez ohledu na počet přítomných jsou povolené - s kondolencí, v rouškách, s odstupem. Smuteční síň je dezinfikovaná.
Sylva Heidlerová
Bez vás to zvládneme!
Květná neděle, čtvrtý týden karantény. Nesmíme se navštěvovat. Nakupujeme jen to nezbytné, ven vycházíme v nejnutnějším případě, ne více než dva lidé v metrových odstupech. Jsme lidé disciplinovaní, vláda nás chválí.
Sylva Heidlerová
Jak jsem nakoupila, tak prodávám
Manžel si už léta libuje v obchodních centrech. Přesto že je samotář a introvert, a nebo možná právě proto. Tvrdí, že mu velký, anonymní prostor vyhovuje, od nikoho rady nepotřebuje, notabene ode mne.
Sylva Heidlerová
Úředníkova kariéra roste s počtem podřízených
Právě odjeli. Tři úřednici strávili v cizí kanceláři dva dny. Namátková kontrola z ministerstva „bez důvěry“. Žádná pochybení odhalena nebyla. Předpokládáte úlevu?
Další články autora |
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať
Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...
Při bouřce rozhodují o životě vteřiny. Expert popisuje, jak se chránit
O víkendu skončila po zásahu bleskem v nemocnici dvacítka lidí. Jak se chovat za bouřky, ve městě i...
KOMENTÁŘ: Kovačič spáchal na Markíze profesní sebevraždu, PPF to dobře ví
Když moderátor pořadu televize Markíza Michal Kovačič 26. května na konci pořadu Na tělo...
Slovák sloužil v ruské armádě, zajali ho na Ukrajině. Zpět do Ruska netouží
Na Ukrajině zadrželi slovenského občana, který údajně sloužil na straně Rusů a vzdal se ukrajinským...
Zelenskému se hroutí mírový summit. Spojenectví s USA dostává trhliny
Nedorazí ani Číňané, ani Saúdové. Z očekávaného mírového summitu ve Švýcarsku se omluvilo několik...
- Počet článků 51
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2420x