Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Rok 1968 - Malí jsme nebyli, nejsme a nebudeme

Půl století. Krátký, či dlouhý úsek historie? Jak pro koho. Jinak se na něj dívá pamětník, jinak příslušník mladší generace. Píši o srpnové okupaci Československa, ale ne jen o ní.

Osmičkový rok 2018 je přeplněný významnými kulatými výročími. Osudovost osmiček ve dvacátém století je už klišé a dvacetileté cykly zásadních změn v naší historii je již všeobecně uznaný fakt. 50 let od "bratrské pomoci", jak se eufemisticky nazýval vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa, dá určitě prostor na osobní reflexe, retro vzpomínky, různé osobní příběhy. Ano, i já mám dodnes velmi jasné vzpomínky mladé studentky na okamžiky a události spojené s okupací. Jsou osobní, emotivní a traumatické. A nechám si je jen pro sebe, vím, že bude dost autorů, kteří vám své osobní imprese sdělí.

ALE

Neměli bychom podlehnout vzpomínkovému sentimentu na horké léto, kolony vojenských vozidel s bílým pruhem, statečné úsilí československého rozhlasu a televize, vydání novin na jednom tiskovém archu, na zprávy o civilních obětech. Ani na udivené obličeje ruských vojáčků, kteří byli náhle konfrontováni se spontánními projevy masových protestů československých občanů, na které je nepřipravili na politickém školení jejich politruci. Právě ve vzpomínkovém sentimentu, které nejlépe vyjadřuje plachý úsměv "Saši" Dubčeka si říkám, že více bychom se měli zamýšlet, co nám rok 68 odkazuje do dnešních časů.

Paradoxně 50 let od srpnové okupace se nám zdá být skoro stejně daleko jako husitské války. Myslíme si, že dnes nám přece nic podobného nehrozí, takže vyprávění očitých svědků, bohužel už v důchodovém věku, vnímáme stejně jako "vyprávění o bitvě u Piavy."  A v tom vidím obrovské nebezpečí pro naši společnost. Rok 1968 nás i dnes varuje před podléháním iluzi, že nám nic nehrozí, že náš blahobyt je zajištěn spojeneckými smlouvami a dohodou velmocí. Ale ve dvacátém století nám spojenecké smlouvy byly k ničemu. Jednou nás okupovalo hitlerovské Německo a podruhé nás okupovali naši noví spojenci vedení sovětskou velmocí. V případě obou okupací jsme velmocím a mezinárodnímu společenství stáli sotva za několik diplomatických nót. A ty diplomatické nóty, možná až demarše byly tou nejvážnější reakcí na flagrantní porušení mezinárodního práva a naší suverenity. Kritika byla pro nás důležitá, ale z hlediska mezinárodního víceméně symbolická. Jednak si podle ní jen onen „socialistický tábor dělal pořádek na svém dvorku“ a pak jakákoliv faktická akce mohla vést ke 3. světové válce. Do hloubky globální politiky jsme my běžní občané tehdy neviděli. Převládla zlost, nějaké formy odporu, bezmocnost. Po vpádu sovětských a dalších vojáků pěti armád „tábora míru“, původní zlost, bezmocnost a potupné smíření se se stavem věci mezi námi ale nikdy nevymizelo. Přišlo, co muselo. Sílící odpor a následný vynucený odchod okupantů i za přispění měnícího se světa.

Takže poučení prvé. Dnešek není stejný, přesto je čas být ostražití, znovu nerezignovat a důrazně odmítnou roli malé země, která skrytě řečeno má být zticha a která nemá co mluvit, když velcí rozhodují. Pouze naše vlastní odhodlání a ochota bránit hodnoty, identitu a integritu nám může zabezpečit bezpečnost a blahobyt. Přeloženo do lidské řeči: Náš nejlepší a nejspolehlivější přítel, pomocník a spojenec se nachází na konci naší ruky. Také bychom si měli uvědomit, že v roce 68 se ukázala i pravá tvář socialistického internacionalismu, který má mnoho společných znaků s ideou multikulturalismu. Takže falešná solidarita a unifikace je v současnosti největší ohrožení.

Z toho plyne poučení druhé. Vlastenectví, národní a kulturní identita je klíčovým faktorem pro budoucí existenci České republiky. Buďme hrdí, že jsme Češi, buďme vlastenci! Nestyďme se za to! Můžeme a měli bychom být hrdí na staleté dějiny, na zástupy Čechů, kteří měli co říct světu a také to dělali, dělají a dá-li bůh, dělat budou! Něco jsme dokázali, ve vědě, vzdělávání, kultuře, ve sportu i jinak. Ostatně i v současné „evropské rodině“ malí nejsme a už vůbec ne bezvýznamní. Ani rozlohou, ani počtem obyvatel.

A poučení třetí? Nemějme obavu řídit se oběma poučeními z roku 1968 v našem běžném životě, ale hlavně ho nezapomeňme doma, když budeme ve světě prosazovat naše národní zájmy a naše zájmy v Bruselu. Nesmíme se smířit s vynucovaným údělem malých, protože náš národ má starobylé, ale dosud zdravé a životodárné kořeny.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Eva Sykova | pondělí 20.8.2018 17:19 | karma článku: 19,13 | přečteno: 370x
  • Další články autora

Eva Sykova

Nakládání s vodou má být veřejnou službou, nikoli zdrojem zisků korporací

Rozprodej a následné chaotické roztříštění vlastnictví vodohospodářské infrastruktury, ke kterému došlo v 90. letech minulého století, považuji za obludné. Hrozné, ostudné a nešťastné.

19.9.2018 v 13:38 | Karma: 20,44 | Přečteno: 460x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Eva Sykova

EU ničí nadutost odpovědných

Evropský parlament většinou hlasů schválil návrh na zahájení řízení proti Maďarsku dle článku 7 Smlouvy o EU.

16.9.2018 v 17:21 | Karma: 34,95 | Přečteno: 935x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Eva Sykova

Kam kráčí naše společnost?

Mám za to, že svět už delší dobu kráčí špatným směrem. Dění nedávných dnů u nás doma mne v tom jen utvrzují. Připomínka událostí před padesáti lety, doby, kdy národ držel pospolu jako nikdy, lidi spíše dále rozdělila.

25.8.2018 v 16:31 | Karma: 24,03 | Přečteno: 627x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Eva Sykova

100 let od vzniku Československého letectva

V úterý 4. srpna jsem se zúčastnila pietního aktu u Okřídleného lva na pražském Klárově. Na pietní akci byli přítomni kromě politiků, vrcholní zástupci naší armády i velení NATO, kardinál Dominik Duka a především řadoví občané.

15.8.2018 v 14:52 | Karma: 12,53 | Přečteno: 239x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Eva Sykova

Není krmelec jako krmelec

Statistiky já ráda. Stejně tak čísla. Zvláště ta oficiální a podložená renomovanými agenturami. Třeba takovým Eurostatem. Tak jsem se dozvěděla, že od roku 2010 do roku 2016 odešlo z ČR na dividendách 2 252 miliard korun.

14.8.2018 v 21:09 | Karma: 26,15 | Přečteno: 666x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili

17. května 2024  9:50,  aktualizováno  15:37

Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...

Vztahy s Českem jsou podle Posselta blízké. Na sjezdu varoval před nacionalisty

17. května 2024  6:15,  aktualizováno  15:10

Sudetští Němci si v příštích dvou letech chtějí společně s Českem připomenout 80. výročí konce...

Aktivisté si spletli lodě. Ta s municí pro Česko nakonec ve Španělsku nezakotví

17. května 2024  15:04

Protesty aktivistů a levicových stran proti vylodění lodi Borkum ve španělské Cartageně jsou zřejmě...

Policie řeší schvalování atentátu na Fica. V zahraničí vyhrožují státníkům

17. května 2024  14:33,  aktualizováno  14:57

Čeští policisté se budou dále zabývat dvěma z internetových příspěvků schvalujících středeční útok...

Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness

Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...

  • Počet článků 16
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 997x
Eva Syková pracovala více než 50 let v Akademii věd ČR a na Universitě Karlově. V letech 1990-2016 byla vedoucí Oddělení neurověd v Ústavu experimentální medicíny AVČR. V r. 1996 založila Ústav neurověd 2. lékařské fakulty UK a Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad UK. V letech 2001-2016 byla 4x zvolena ředitelkou Ústavu experimentální medicíny AVČR. V letech 2012-2016 byla 1. místopředsedkyní Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a poradkyně předsedy vlády. V r. 2012 byla jako nezávislá kandidátka za ČSSD zvolena senátorkou Parlamentu ČR za Prahu 4.  Je místopředsedkyní Výboru pro evropské záležitosti a Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky.Syková je lékařka, hlavní oblastí jejího výzkumu je neurofyziologie. Publikovala práce v medicíně, v neurovědách, o základních funkcích mozku a míchy, dále práce o kmenových buňkách a tkáňových náhradách, práce v biofyzice a v makromolekulární chemii. Její práce si získaly vysoké mezinárodní uznání. V České republice rozvinula základní i klinický výzkum kmenových buněk. Publikovala celkem 865 publikací a je spoluautorka 9 patentů. Její publikace byly citovány více než 10220 krát  a má H-index je 60. Patří tak k nejcitovanějším českým vědcům. Obdržela 20 ocenění a cen, např. Cenu České lékařské společnosti, Purkyňovu medaili AVČR. V roce 2013 obdržela Státní cenu – Medaile za zásluhy 1. stupně. Za nejprestižnější ocenění vědecké práce považuje zvolení členkou Academia Europea, ocenění Manažerka roku 2011. Zastává celou řadu funkcí v domácích a mezinárodních organizacích. Hlavní náplní její práce je v posledních 6ti letech práce v Senátu PČR. Zabývá se především otázkami vzdělávání v oblasti základního a vysokého školství, otázkami ve zdravotnictví, životním prostředí, dopravě, mediální politikou a záležitostmi Evropské unie.

Seznam rubrik