„Na sjezd nejedu. Za ČSSD jsem bojoval dlouhých 28 let, z toho 12 let v první linii. Teď už je tento úkol především na nové politické generaci,“ odůvodnil Sobotka svou neúčast v Hradci.Králové.
Předpokládám, že mezi čtenáři je jen nepatrné procento těch, kteří tuto lakonickou informaci, kterou přinesla média, nezaznamenali. Ano, bývalý premiér tak charakterizoval takřka tři desetiletí "svého boje", kdy stejně jako slavný Viking Ragnar Lothbrog hrdinně, statečně a především čestně dával v sázku vše, co mu bylo drahé. Pro svou zemi, na rozdíl od Lothbroka, sice neudělal nic, co by stálo za řeč, neboť dříve než stačil dát vyniknout v pracovním procesu získanému vzdělání, zasedl v poslanecké sněmovně, kde jak se u nás říká „zavřeš hubu a máš uklizeno z pracovního stolu“. Zato v roli pilného studenta se učil od svých předchůdců – slizkého podrazáka Ládíka, křišťálově čistého a upřímného Standy i sexymozku tvrďáka Jirky. Všem, od kterých se učil může být vděčný, stejně jako mnohým jiným, kteří i dnes nad ním stojí jako andělé a chrání ho všemi prostředky před virem OKD, Altnerovou chorobou a dalšími bakteriemi, které by ho mohly dostat ani ne tak na nemocniční lůžko, ale do tepláků. Mě jen mrzí, že neznám jméno toho, kdo ho naučil kouzlu, na které by musel být hrdý i sám David Copperfield, a to udržet tak dlouho a vědomě máslo na hlavě. A asi lecos pochytil i z prognostického myšlení svého prvního guru. Pojistil se, dokonce lépe než jeho „přátelé ve zbrani“, kteří rovněž stejně jako on „bojovali v první linii“, a skutečně „demokraticky“, jak se sluší na předsedu strany, která má demokracii i v názvu, se nechal napsat na první dvě místa kandidátky Jihomoravského kraje. Čti https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prvni-misto-sobotka-druhe-misto-sobotka-premier-si-pojistil-misto-na-kandidatce-31958?seq-no=28&dop-ab-variant=&source=clanky-home. Holt jistota je lepší než pytel naděje a po všech těch demisích nedemisích, odvoláních neodvoláních, oznámeních neoznámeních, hořel plamínek naděje již hodně slabě.
A tak se ani není co divit, že místo pití kalichu hořkosti až do dna v Hradci, kde by na něj možná nikdo holí neukazoval, ale holí ho přetáhl nebo použil moderněji pepřový sprej, zůstal někde v klidu doma a delegátům sjezdu na televizní obrazovce mohl s úsměvem na tváři ukázat známý Topolánkův prostředníček. Má totiž na 4 roky vystaráno neboť poslanecká renta je více než štědrá a on s ní umí zacházet. A vzkaz „bývalým přátelům“ je také více než jasný. Kamarádíčků má stále v poslaneckém klubu víc než dost. A i když jim sjezd jejich dojné krávy dal svým obsahem i výsledky najevo, že by se měli odebrat na „smetiště dějin“, budou se mezi sebou navzájem ujišťovat, že by vzdání se poslaneckých mandátů bylo krajně zbabělé, zejména když byli „demokraticky“ zvoleni. Za stranu, kterou zdevastovali a již ji nereprezentují neboť ztratili důvěru, když delegáti dali přednost Jihočechovi, kterého se oni nedávno snažili zlikvidovat. A podle prohlášení z úvodu za ni bojovat již ani nechtějí, nechají to na "nové politické generaci", která však toho z Lidového domu moc nedokáže. Od sněmovního cecíku se špatně odtrhává.
