Vraťte dětem sport!

Lékařská komise ČOV a drtivá většina pediatrů varují před tvorbou generace „covidových dětí“. Souboj zastánců „zpřísňování“ a „uvolňování“ graduje. Tisíce úředníků na ministerstvech plodí „úderné nesmysly“ Ztratil se zdravý rozum?

Asi jste postřehli, že naše ČR má řadu světových prvenství – začíná to u všech těch TýTy, cen Akademie, Českých lvů a bůh ví čeho všeho, čím se „umělci všech druhů“ vzájemně oceňují. Také každý sport má své oceněné – máme „nej“ sportovce roku, nejlepšího atleta, fotbalistu, hokejistu, boxera a nakonec i zápasníka roku. A v dnešní době se každodenně můžeme přesvědčovat, že s obrovským náskokem vládneme světu i počtem „expertů na viry, bakterie, epidemie či pandemie“.  A to renomovaných kapacit z obou pólů názorového spektra. Jak těch, kteří tisíci argumenty podporují „zpřísnění“, tak i těch, kteří jinými tisíci argumenty zpochybňují důvodnost opatření a volají po „uvolňování“.

Na straně druhé však mám pocit, že i přes nejpočetnější výskyt „pandemicko-virových expertů“ na 1 kilometr čtvereční na naší planetě, máme i suverénně nejvíce velice nadstandardně placených mocných a jejich početných poradců, kteří jsou schopni vymyslet taková „logická, smysluplná a úderně účinná“ opatření jako např. třeba na jaře roušky v autě, ve kterém jedu s manželkou a dětmi nebo nyní, že kina mohou obnovit promítání, ovšem bez přítomnosti diváků!!??

Ovšem největší tragédií je fakt neustálých změn, „odvolání toho, co bylo odvoláno a slíbení toho, co bylo slíbeno“. Ministerstva, Úřad vlády a další státní instituce jsou nabobtnalé od sklepů až po půdy tisícovkami úředníků za platy, o kterých se řadovým občanům ani nesní. A výsledek jejich práce? Statistiky, u kterých se sami jejich tvůrci dohadují, zda jsou objektivní a jeden kritizuje druhého, že tam musí být zahrnuto „toto“ a ne „tamto“. Vydávají nedomrlá vyjádření, ze kterých vlastně nikdo neví, co mají znamenat a jaký sledují cíl.  A tak musí nastoupit jiná, rovněž mnohohlavá armáda jiných úředníků jiné instituce k dalším jednacím řízením, aby opatření vůbec dostala smysl a logiku. Což se ale většinou nepovede.

Nyní jako aktivní trenér basketbalu vnímám především opatření zaměřená do oblasti sportu, zejména toho amatérského a hlavně sportování dětí.  Jak Don Quichotte bojuje prof. Kolář s vládními větrnými mlýny když tvrdí, že zdravý národ potřebuje pohyb. Marně lékařská komise Českého olympijského výboru výzvou „Vraťte dětem sport“ varuje před vznikem tzv. „covidových dětí“ a dokládá dopady negativních zásahů do sportování dětí mimo jiné i zvýšením průměrné váhy dětí během jarní vlny o 2 kg. A ve slavné PES tabulce se můžeme dočíst, že ve 3.stupni  se mohou organizovat amatérské soutěže a haly a tělocvičny jsou otevřeny pro individuální (!!??) sporty s počtem účastníků max.10.  Nemusím, doufám, připomínat, že největší členskou základnu tzv. halových sportů má florbal, basketbal, volejbal, házená ale i hokej je dnes v podstatě „halový“ sport. Pochopil vůbec někdo z těch všeználků, kteří do opatření vsunuli slůvko „individuální“ a počet 10, že tím i pro další dny  95% „halových sportovců“ odsoudili k nečinnosti? Jaké „amatérské“ soutěže tedy jsou vlastně povoleny, když v hale může být max. 10 osob???? Pokud někdo takovou soutěž znáte, rád se nechám poučit. Nestojí za formulací tohoto opatření náhodou ti stejní úředníci, kteří povolili kinům obnovit promítání s podmínkou, že to bude bez diváků?  A Hniličkova Národní sportovní akademie tiše a disciplinovaně mlčí.

Začal jsem tím, že jsme národ, který celosvětově dominuje počtem odborníků, expertů a specialistů na cokoli. A že z nich většina touží po své minutě slávy na TV obrazovce, kde se prezentují buď mrazícími vozy sbírajícími po městě mrtvoly nebo naopak konspiračními fantasmagoriemi, je zcela jasné. Kdy už konečně dáme i v naší zemi prostor normálnímu zdravému selskému rozumu a pravomoci lidem, kteří ho dokáží používat?