Asi nebude nikdo mezi vámi, milí čtenáři, kteří by neznali slavnou Werichovu píseň z neméně slavného filmu o císařově pekaři resp. pekařově císaři. Ano, v pohádkové společnosti „dělal ten to, a ten zas tohle a všichni dohromady udělali moc“. I když jsme společensky na zcela opačném pólu než byla ta pohádková, musíme připustit, že i „u nás“ dělá ten to a ten zas tohle. Nechci ale polemizovat o tom, zda „všichni uděláme moc“ ale chci se jen pozastavit u toho, zda v naší zemi více než jen neomezených možností dělá každý skutečně to, na co stačí, co umí, co přináší jemu i společnosti prospěch. Ne, dnes nebude mým tématem chemik v čele ministerstva financí, ani zda maturantka SZTŠ a bývalá knihovnice stačí na řízení poslanecké sněmovny a dokonce se ozvaly hlasy, že by měla být premiérkou. To bych jen rozšiřoval počet názorů již na taková témata napsaných.
Dostatek prostoru mi poskytl sportovní redaktor pan Petr Koten, o jehož fundovanosti psát o sportu, basketbalu pak obzvláště, lze úspěšně pochybovat. Jistě, může to být pouze můj subjektivní názor. Jistě, lze polemizovat zda poskytnuté informace zcela, částečně či vůbec korespondují či nekorespondují s tím, co se skutečně událo. Zde je zdrženlivost na místě i když se třeba na diskuzních chatech jako reakce na některé jeho články objeví názory, že pan redaktor asi byl na nějakém zcela jiném utkání, než o kterém píše.
Nelze však zůstat zdrženlivý v případě, kdy v rádoby přitažlivé formě jsou prezentovány neodbornost, bludy a protiřečení. A to se panu redaktorovi Petru Kotkovi povedlo v případě jeho článku (zdroj: http://basket.idnes.cz/basketbal-ms-do-19-let-televizni-upoutavka-basketbal-fhd-/rbasket.aspx?c=A130614_230459_rbasket_ten)téměř dokonale.
Pan redaktor pokládá na závěr otázku „Jak se vám líbí?“ Odpovídám mu tak, jak to cítím a věřím, že spolu se mnou i mnozí další. Pokud otázka pana redaktora směřuje k videu, které bude provázet přenosy z MS mužů U19 v Praze, pak moje odpověď zní ano líbí, ale …. Či spíše bych měl napsat, že se mi to video líbilo až do přečtení uvedeného článku, který mě stejně jako dalším vysvětlil, o co vlastně v tom šotu jde a co nám má prezentovat. Do té doby jsem byl přesvědčen, že naši muži U19 budou na MS dobře připraveni, že jim nebude chybět vytrvalost a síla, že mají vůli se o úspěch porvat a i když ta „přesnost“ mi ve scénáři moc neseděla a osobně bych ji nahradil rychlostí a obratností, říkal jsem si OK. Lepší tento celkem slušný šot než žádný. Pan redaktor mi ale svým článkem sdělil, a myslím, že nejen mě, jak hluboce se mýlím. Naštěstí je tu ale on a ve stylu „co tím chtěl básník říci“ to nám hlupcům pěkně „polopatisticky“ vysvětlil, cituji: „Čtyři mladíci se pomyslně převtělili ve čtyři vlastnosti, kterými musí každý úspěšný hráč disponovat.“. Z pera páně Kotena se totiž dozvíme moudrosti „hodné vytesání do kamene“ a to, že ty 4 zmiňované vlastnosti (???) jsou vytrvalost, síla, přesnost a zase vytrvalost !!!??? Pan redaktor asi má rád 3 mušketýry. Ti byli také 3 i když byli 4. D´Artagnana je nutno hledat za panem redaktorem přehlédnutou vůlí.
Naštěstí se v naší zemi basketbaloví trenéři, od těch s nejnižší basketbalovou kvalifikací až po úroveň profesionální, řídí odbornou basketbalovou literaturou od klasiků jako byli pánové Emil Velenský a Lubomír Dobrý, či jejich následníci Jan Karger a Michael Velenský. I díky tomu, že vedle vytrvalosti a síly rozvíjejí trenéři, a nejen v basketbalu, u svých svěřenců i rychlost a obratnost, tedy další dvě ze čtyř základních pohybových schopností, má český basketbal svou úroveň. Bohužel mu ale neprospívá, pokud o něm na „nejlepším basketbalovém webu“ píší „odborníci“ jako pan redaktor Petr Koten zaměňující zcela bezostyšně schopnosti za vlastnosti, novátor přicházející s dvojitou vytrvalostí a obohacující světový basketbal o „přesnost“.
Vážený pane redaktore Petře Kotene, chcete vědět „Jak se mi líbí?“ Nelíbí! Nelíbí se mi totiž váš článek, který není hoden, pro svou neodbornost a do očí bijící nesmysly a stupidity, zveřejnění na žádném z veřejných webů neboť dělá basketbalu medvědí službu. Zkazil jste mi jak ME žen, ta i MS mužů U19. Vždy když uvidím běžet Lukáše Feštra, posilovat Daniela Truhláře, smečovat Petra Šafarčíka a do schodů běžet Honzu Křivánka, vzpomenu si na váš článek a budu mít po náladě. Snad mi ji pak následně naše děvčata ve Francii a kluci U19 v Praze spraví.
