DĚKUJI

„V životě je možné potkat se tisíckrát a nenajít... a potkat se jednou a najít se navždy.“

Dříve než svět zas zažaluji

pro jeho nejistou tvář,

svůj pohled jistě nasměruji

k nebi – na sluneční zář.

Potom, když jasně uvidím,

že život je krásný a můj,

co na tom – ještě neumím,

vstříc půjdu stůj co stůj.

Nač si stále vyčítat, stěžovat,

vždyť žijeme jednou tu,

společně, proč by ne –

stvoříme Jednotu.

Možná jsem holka naivní,

avšak očima hledím upřímně,

a tedy slyš, brát něco za něco –

takhle to nefunguje.

Co dělat mám? Prosím, jen neptej se,

i ty v těle svém srdce máš,

s láskou, neboj se, zkus i dát –

pravda nic nestojí, a tak si jí važ. 

Živote, děkuji za tebe

i za lidi, které mi osud dal

do cesty, po níž putuji,

ať plamen štěstí plane dál.

Za všechny úsměvy, za slzy,

za sny a trápení,

za milé Jitušky i za pohlazení –

přijmi mé DĚKUJI.