Tak je to jasný. Visí na ulicích města, vypadá jako obtloustý čínský obchodník a je to japonský Ježíšek....
Vánoce jsou kýč...Tokyo 2005MSv
Valí se to na mě ze všech stran, ve Starbucku nalívají kafe do vánočních kelímků, z repráků zní jingle bells. Mladík mi přes pult podává "šóto kapučíno" a rozverně chválí červenou šálu-vypadá prý vánočně. Obrovský nafukovací Santa se šikmýma očima se houpe přímo nad hlavami spěchajících Japonců a vypadá, že se co chvíli zřítí dolů. Japonečka v červené čepičce s bambulí vyrábí francouzské palačinky a nazývá je Roma sweets. Tři puberťačky v sexy šatičkách (červených s bílými bambulemi) vytáhly na ulici zesák, mikrofony a zoufale falešně zpívají kolemjdoucímu davu jingle bells.
Je to tady. Merry Christmas Everyone...
Japonci obdivují malý vánoční stromeček za výlohou jednoho z tokyjských obchoďáků. Zdobí ho několik diamantů a drahých kamenů-vysolíte čtyřicet milionů a je váš. Obchodníci si pěkně mastí kapsy už od chvíle, co z výlohy stáhli halloweenské dýně. Importované svátky, taky svátky! Tak zní neúprosné heslo trhu a tak jsou obchody přeplněné vánočním zbožím, i když se tady vánoce vlastně neslaví...Dárky se kupují už kompletně zabalené v přepychovém papíru. Muži mají zájem hlavně o speciální dorty, které slouží jako omluvenky za pozdní příchod z vánočního večírku. (To ale není tak úplně špatná tradice, co říkáte?)
A všichni koukají splatit podle staré tradice do konce roku všechny dluhy....
Japonka v sexy šatičkách (červených s bílou kožešinkou) prodává červené vánoční spodní prádlo (s bílýma bambulkama, přísahám!). Usměvavý prodavač v červené čepici (s bílou bambulí) mi nabízí vánoční pohlednice. Mám co dělat, abych ho neurazila záchvatem smíchu. Plovoucí brána na posvátný ostrov Miyajima...a pod ní loďka se Santama...co takhle Santa nastupující do šinkansenu? Nebo vám víc vyhovuje nálet Santů na chrám Kiyomizu v Kjótu? Tisíce malých Santa Klausů v čepičkách padajících na budhistický svatostánek vypadají jako přemnožené mandelinky bramborové...
Za výlohou dalšího obchodu na mě číhá posvátná japonská kočka. Má vítat hosty a přinášet štěstí do domu...a taky vítá. Mává pacičkou jako zběsilá. Komu by vadilo, že má na hlavě santovskou čepičku a sedí na saních...
Ok, vánoce mám ráda v jakékoli podobně. Sushi na talířku pomalovaném andílky už je ale trochu moc. Kde je vůně punče, perníčků a purpury? Jestli letos ještě jednou uslyším jingle bells, skáču Santovi pod saně i v prádle s bambulkama!!!
