Sushi

A je to tu zase! Je to pořád ještě dietní jídlo, když jsem schopná přežrat se ho do mrtva?                  

X+Sushi...mnam mnam :-)

Městem Sendai-mým dočasným útočištěm-dokonce procházím záměrně oklikou-jen abych se vyhnula svému oblíbenému sushibaru. Jenomže co naděláte když hned naproti stojí oblíbená kavárna s nejlepší kávou ve městě, úchvatným výhledem a s wi-fi? Každá cesta kolem znamená útok na mou peněženku i trávící ústrojí. Místní mě jen málokdy trumfnou počtem snězených kousků-a to i když si dávám předsevzetí, že TENTOKRÁT si dám vážně jen jedno hotate....

Sushi při návštěvě Japonska prostě nemůžete minout. Je oblíbené i u nás, ale pokud jednou ochutnáte originál, vaše oblíbené evropské sushi restaurace rychle vyblednou....dost možná už si doma sushi nikdy neobjednáte. Syrové ryby podávané na studené, lehce oslazené rýži dochucené octem se dělí v zásadě na dvě skupiny-nigirisushi-tedy ručně tvarované válečky s rýží se slabou vrstvou wasabi a rybou nahoře a makisushi-rýže s kouskami ryby nebo zeleniny obalené v mořské řase. Podobné jídlo je sashimi-tedy plátky syrové ryby, kde se rýže podává zvlášť.

Sushi se podává se sojovou omáčkou, ve které si (zvlášť u makisushi nebo sashimi) rozmícháte trochu wasabi (ostrého japonského křenu). Namáčet byste v ní měli ne rýži, ale stranu s masem-i když pro nováčky je to trochu hazard.  :-) Jednotlivé kousky se pak zajídají nakládaným zázvorem. Nejoblíbenější je tuňák, mušle svatého jakuba, krevety, kambala, oliheň a v poslední době i losos-i když starší Japonci mu příliš neholdují-nepovažují ho totiž tak úplně za mořskou rybu.

Pokud sedíte u stolu, je zvykem objednat si směs-většinou sedmi různých druhů. Dostanete je krásně nazdobené, se všemi potřebnými ingrediencemi a strouhanou bílou ředkví. U baru pak jednoduše požádáte o konkrétní druh, pak dostanete na talířku dva kousky.

Nejoblíbenější (a také nejrychlejší) formou jsou kaitensushi, tedy bar s pohyblivým pásem. Za barem tvoří kuchaři sushi přímo před vašima očima a vy si jen vybíráte podle vlastní chuti. Cenu poznáte podle barvy talířku (bývá jich většinou pět), nakonci vám jen obsluha sečte prázdné. Pro cizince je tento způsob ideální, nepotřebujete znát žádná slovíčka, najíte se co hrdlo ráčí a prakticky bez rizika, že vám donesou nějaké nečekané překvapení. Zázvoru si můžete nabrat kolik chcete, také čaj je tady (jako ostatně ve všech restauracích) zadarmo. Sushi má pro cizince ještě jednu výhodu-jako jediné jídlo ho nemusíte jíst hůlkama, společensky přijatelné jsou i vlastní prsty.

Sushi je v Japonsku zaručeně čerstvé, v mém oblíbeném kaitensushii objede talířek dvakrát a pokud si ho nikdo nevezme, letí do koše (přiznám se, někdy bych ten odpaďák s radostí sbalila domů!) Pobyt v Japonsku má co se sushi týká vlastně jen jednu nevýhodu-své chuťové buňky tak rozmazlíte, že doma na oblíbenou pochoutku budete muset zapomenout. Já jsem byla za snobku i před svou českou návštěvou-odmítla jsem si dát sushi v Kjótu-je totiž daleko od moře.....:-)

Typický kaitensushi....

Vypadá to jako slimák...ale není to slimák :-) 

Domácí sushi večírek

Hotové sushi koupíte klidně v supermarketu-i s hůlkami a malým balením sojovky a zázvoru

Unisushi-sushi z mořského ježka-výborná pochoutka

A jako vždy trhám rekordy v počtu talířků....:-/ 

P.S. O ostatním japonském jídle se dočtete tady.