Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak to všechno začalo.

„Už je den, asi bys měl vstávat,“ ozvalo se ve mně. „A máš hlad!“ „No, jó,“ líně jsem se převalil na posteli. Na dřevěné podlaze si s měkkým cupitáním hrálo kotě s myší. Myš byla mrtvá.

Zvedali malé chuchvalce prachu. Ty se kolem nich vlnily a v paprscích dubnového slunce, dopadajících na podlahu, tvořily malé hvězdičky. Chvíli mě to bavilo, ale když s myšky zbyly jen cáry, udělal jsem „kšc…“, kotě rychle zmizelo.
Najednou mě napadlo: „budu dnes zase sám?“
„Vašek si se mnou hrát nechce, a páchne,“ vzpomněl jsem si na kozla. „Jen by pořád něco žral.“
„Kohout mě pořád honí a husy…,“ pohladil jsem si modřinu na stehně, „ty štípou.“
„Mohl bych zase ke koním,“ přemítal jsem.
Trochu z nich mám strach, ale baví mě pozorovat, jak chroupou seno. Čelisti se s vrzáním pohybují sem a tam. Občas si usrknou vodu. Tu se zaduněním bouchnou kopytem o podlahu. A jak švihají ocasem.
Rozhodl jsem se. „Půjdu ke koním.“
„Kde je zase táta?“ napadlo mě. Už je několik dní pryč.
Maminka říkala: „že to takhle dál nepůjde.“
Pokusil jsem se vybavit si jeho obličej.
V kuchyni jsem žádný rohlík nenašel. Ani ten, co jsem včera nedojedl.
Přistavil jsem si ke kredenci židli. Snad tam zbylo trochu mletého cukru.
„Kde je ta máma, určitě ještě spí.“
Na dvorku jsem se obloukem vyhnul kohoutovi, rychle ucukl houserovi a vpadl do stáje.
Fuchsa se po mně líně ohlédla a švihla ocasem. Fuchsa byla hodně divoká kobyla. Každý se jí bál. Kromě táty.
Někdo mi vyprávěl, že když jsem byl ještě batole, nemohli mě jednoho dne najít. Prohledali celý dům, dvorek, zahradu a já nikde. Když už mě hledali na návsi, někdo si vzpomněl na stáj.
V tátovi by se prý tehdy krve nedořezal, když mě ve stáji uviděl.
Ležel jsem pod Fuchsou, pod divokou, kousavou Fuchsou. Skláněla se nade mnou, já se na plné kolo smál a ručičkama ji chytal za pysky, které ke mně laškovně natahovala.
Druhý kůň se jmenoval Janek. Byl to takový…., no prostě Janek. Nekousal jako Fuchsa, ale pořád mě tahal za košili, nebo za tričko. A pořád na mě cenil zuby. A plival.
Najednou jsem uslyšel na dvorku hlas maminky: „kde je ten zatracenej kluk?“
„Svaťo!“ zakřičela.
Pomalu jsem vyšel ze stáje.
„Prosim tě, kde se couráš?“
„Hledám tě po celym baráku.“
„Šel jsem se podívat na koníčky.“
Ozvalo se zatroubení auta.
Máma mě chytila za ruku a odvedla dovnitř domku.
V kuchyni si sedla na židli, postavila mě před sebe a vážně řekla: „Pojedeš na výlet.“
Údivem jsem vyvalil oči.
„Pojedeš někam, kde se budeš mít líp než tady. Budou tam děti, budeš si s nima hrát a tak.“
„Budeš mít teplý jídlo..,“ tady hlas mamince přeskočil.
Pozorně jsem se na ni podíval.
Maminka měla v očích slzy.
„A proč pláčete maminko?“ zeptal jsem se.
Zadívala se stranou, potáhla nosem, hřbetem ruky si otřela oči.
„Proč pláčete mami?“ zašeptal jsem a chytil ji za ruku.
„Protože….,“ máma nedopověděla.
„Co to je za výlet, když pláče,“ blesklo mi hlavou.
Přepadlo mě zlé tušení. Určitě to souviselo s tím, jak máma řekla: “že to takhle dál nepůjde.“
Vedle stolu ležela taška s mými věcmi.
Jedu pryč. Ale kam? Co se děje? Něčemu jsem hodně nerozuměl. Proč je máma smutná?
„Tak pojď Svaťo,“ řekla po chvíli, vzala tašku a vyšli jsme na náves.
Před domem stálo auto s otevřenými dveřmi.
Krátce a silně mě objala, zašeptala: „bože odpusť mi.“
Rychle zmizela v domku.
Zůstal jsem sám, tašku jsem křečovitě tiskl na prsa. Moc tomu nerozumím.
„Tak pojď, sedni si dovnitř Sváťo, pojedeme,“ ozvalo se z auta.
A jeli jsme.
Bylo šestého dubna 1957.
Moje narozeniny, třetí.

Autor: Svatopluk Votruba | čtvrtek 15.10.2009 7:19 | karma článku: 23,36 | přečteno: 1434x
  • Další články autora

Svatopluk Votruba

A měla jejich důvěru…

Hm, poněkud vzletný a snad i trošku teatrální název článku, řeknete si, ale já na něm (na názvu) trvám. Snad proto, že spočinutí na prahu mého stáří je teatrální? „Starý nejsem, když duše dítěte v hrudi mé přebývá...“ Hm, tak toto je vzletné. Šmarjá, nebudu sebe ani vás trápit složitostmi, které možná ani složité nejsou, raději vám budu vyprávět, proč vznikl tento článek a jak to všechno začalo.

4.12.2012 v 8:12 | Karma: 14,06 | Přečteno: 895x | Diskuse| Ostatní

Svatopluk Votruba

Když nebe do pekla spadlo

Označení cikáni nemá v úmyslu hanit a zesměšňovat příslušníky romské menšiny, je nutné k vykreslení a pochopení charakterů jednotlivých postav příběhů. Jakákoliv podobnost s postavami v ukázce je náhodná.

28.7.2011 v 8:00 | Karma: 11,76 | Přečteno: 1077x | Diskuse| Ostatní

Svatopluk Votruba

Tak vám děkuji vládo, pane Kubice

Opět berete zase jen chudým. Nejsem přispěvatelem portálu iDNES/onaDnes hanlivými, radikálními a nespokojeným články, nemám na to prostě čas, ale nyní dělám výjimku. Dnes jsem si přečetl článek o konci Internetu zdarma ve veřejných knihovnách:

21.7.2011 v 8:00 | Karma: 22,97 | Přečteno: 1938x | Diskuse| Ostatní

Svatopluk Votruba

Rychlá adopce

Již dlouho sbírám laické i odborné poznatky, sleduji a studuji problematiku adopcí u nás, radami budoucím adoptivním rodičům se snad podílím na tom, aby některý malý kluk nebo holka prožili lepší dětství, než jsem měl třeba já, nebo řada dalších, kteří neměli to štěstí života v rodině.

19.7.2011 v 16:28 | Karma: 9,08 | Přečteno: 1224x | Diskuse| Ostatní

Svatopluk Votruba

Jsem z děcáku, no a co? Proč to teď tolik bolí?

Narodil jsem se v roce 1954. Na tu dobu se samozřejmě nepamatuji, ale tolik bych chtěl. Mnohé otázky by nebyly bez odpovědí. Jedno vím zcela určitě, jít do děcáku(rozuměj dětský domov) jsem se v den svých narozenin(byly mi dva roky) sám nerozhodl. Rozhodnutí učinili jiní lidé. Rozhodnutí, které mi tolik poznamenalo celý život. V dětském domově jsem strávil šestnáct roků.

17.7.2011 v 8:55 | Karma: 45,02 | Přečteno: 12323x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Střelec na předměstí Detroitu zranil devět lidí, poté spáchal sebevraždu

16. června 2024  7:11,  aktualizováno  7:21

Devět lidí, včetně nejméně dvou dětí, utrpělo zranění při střelbě na předměstí Detroitu Rochester...

Velké požáry ve středních Čechách: vzplála výroba pyrotechniky a sklad

14. června 2024  15:28,  aktualizováno  16.6 5:41

Středočeští hasiči zasahují u dvou velkých požárů. V obci Praskolesy poblíž Hořovic na Berounsku...

Převrat v britské politice? Nacionalisté v průzkumech poráží vládní stranu

16. června 2024

Premium Do britských parlamentních voleb zbývají ani ne tři týdny a vypadá to na velký propadák vládních...

Past na mobil v ruce. Chorvatské radary řidiče vyfotí a rovnou mu pošlou pokutu

16. června 2024

Premium Řidiči cestující v létě na dovolenou do Chorvatska mohou být nemile překvapeni, když jim do Česka...

  • Počet článků 55
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1721x
Jsem člověk, mám rád lidi, rád pro ně píšu, i tady:
http://www.povidky.asp2.cz
kdyby náhodou na blog idnes nenarazili. :)