O tom, proč se staví ve městech lanovky a v čem je v tomto mimořádný francouzský Grenoble. A o Bastile, bez níž by bubliny nebyly.
K čemu potřebují města lanovky? Odpověď patrně napadne každého – někdy je prostě výhodnější přepravovat velké množství lidí spíše lanovkami než po silnicích, notabene když je tyto obtížné vůbec vybudovat. V takovém bolívijském La Pazu, nejvýše položeném městě světa (ve výšce cca 3 600 m), se bez husté sítě lanovek opravdu neobejdou. Pokud si chcete udělat představu, co cestující při jízdě vidí, nemusíte vůbec do Bolívie. Technické muzeum ve Vídni zprostředkovává pohled z lanovky v La Pazu během jízdy pomocí 4K videa. Kabina lanovky, do níž se usadíte, je skutečná, takže iluze jízdy v lanovce je prakticky dokonalá.
Při jízdě potkáváte protijedoucí kabiny lanovky.
Grenoble ale podobnou potřebu nemá. Město je předhůřím Alp spíše obklopeno, než aby bylo po Alpách rozeseto. Lanovka tam slouží k něčemu jinému. Říká se jí familiárně bubliny, francouzsky les boules, a jejich typický tvar se stal pro Grenoble symbolem. Prostě Paříž poznáte podle Eifffelovky, Grenoble podle bublin. V tomto roce mají v Grenoblu důvod k oslavám, protože je to 90 let, co byla jejich lanovka poprvé spuštěna. A je to taky příležitost, jak sdělit světu, v čem je Grenoble výjimečný. Najdete zde třetí nejstarší městskou lanovku na světě, starší mají jen v Riu de Janeiru a Kapském Městě. Grenoble se tak stává zástupcem Evropy v lanovkové starobylosti, což dodává městu nádech světovosti. Pravda, na zimní olympijské hry, v jejichž slávě se Grenoble mohl po roce 1968 ohřívat, se už sázet nedá a zbylé, povětšinou betonové památky olympijského roku včetně nové radnice ve stylu věžáku už dnes patrně nikoho nenadchnou.
Ikonická lanovka
Bubliny jsou ale tady a mají se k světu. Byl to geniální nápad, zaměnit v roce 1976 běžnou obdélníkovou kabinu za průhledné koule. Prý proto, že velcí chlapi se nacpali kolem kabiny k okýnkám a ženy a děti uprostřed nic neviděly. Průhledná bublina zaručí, že vidí každý. Jezdí jich spojených pět – jedny nahoru a jedny zase dolů kvůli rovnováze, jak už to u závěsných lanovek bývá. Cesta je docela krátká – tři až čtyři minuty, ale i tak se stihnete kochat: řekou Izerou pod vámi, úchvatnými hřebeny kolem vás, z nichž vynikne i v létě zasněžená Belledonne, a nad vámi se tyčící - Bastilou.
To jsou kabiny třetí nejstarší městské lanovky na světě
Symbol Grenoblu
Ano, i Grenoble má svou Bastilu. Na rozdíl od té pařížské ta grenoblská nikdy nebyla dobyta, ba nikdy nebyla ani dobývána. Doslova pár let poté, co tuto pevnost na stejnojmenném vrchu dostavěli, zjistili, že už jaksi není třeba. Měla bránit Grenoble a Francii proti nebezpečí ze strany Savojska, které tehdy patřilo k Sardinii-Piemontu (a budoucí Itálii). Jenže Italové Savojsko s Francií vyměnili v roce 1860 za uznání nového státu a pevnost měla utrum, už prostě nestála na hranicích. Co s napotřebnou pevností?
„Nemohu dost dobře popsat ten obdivuhodný výhled, měnící se každých sto kroků, který máte z Bastily“ - to jsou vzpomínky Stendhala, který v Grenoblu trávil své dětství (maminka mu zemřela, a tak tu bydlel se svým dědečekem). Turistika se tedy nabízí jako jediné možné využití nepotřebné pevnosti – a k tomu pomůže právě lanovka. Stendhal měl pravdu – z vrchu Bastily máte úchvatný panoramatický výhled na město i hory. Díky bublinám je Bastila nejnavštěvovanější památkou v Grenoblu a díky Bastile se bubliny celé dny nezastaví. Těžko říct, co je větším zážitkem – jízde v průzračné kouli v intimitě maximálně šesti cestujících, nebo ohromující výhled na tři různá pohoří z Bastily.
Výhled z Bastily na Grenoble a předhůří Alp
Řeka Izera pohledem z Bastily
Bastila tyčící se nad městem
Tzv. tři věže a zasněžená Belledonne
Pokud si chcete naplánovat výlet do Grenoblu, doporučuji 29. září 2024. To bude velká sláva, bubliny budou mít devadesáté narozeniny. A když se vám nebude chtít lanovkou, můžete si to převýšení necelých 300 metrů vyběhnout, stejně jako to dělají mnozí místní. Asi tuší, že přízvisko bublina by mohlo hrozit nejen lanovkám.
Fota byla pořízena autorkou článku.
